13. 07. 2023

Silvestrovská procházka

(28.12.2008)

Abych byla úplně přesná, je to spíše před-silvestrovská procházka. A protože já s holkami jezdím každý rok na procházku na Okoř a Katka s Milošem tam ještě Fency nevzali, tak jsme se rozhodli, že se na Bílou paní  z Okoře půjdeme podívat společně . Bílou paní jsme bohužel nemohli najít, protože v zimě je hrad zavřený. To nám ale vůbec nevadilo a udělali jsme si příjemnou procházku po okolí.

Cestou necestou jsme se vydali mezi domy na Okoři, až jsme po lesní cestě došli do Osady Višňovka. A protože jsme chtěli mít všechno zdokumentované, zkoušeli jsme bláhově posadit všechny naše miláčky na lavičku .... Pokud někdo máte víc než jednoho kerna, tak určitě víte, že focení víc zvířat dohromady je činnost naprosto nevděčná, nelehká a naprosto vyčerpávající ... Inu, ať jsme se snažili jak jsme se snažili, lepší fotka se nám nepovedla :

A pak, cca o 100 metrů dále, světe div se, jsme potkali ........ KERNA  !!!! jak je ten svět malinkatý . A aby toho nebylo málo, tak jsme v něm poznali Piškota (Arny Tiger Irater). Je to mladý kerní fešák, který ale potřeboval domluvit nutně návštěvu kadeřníka, což jeho panička hned napravila a s Katkou se domluvila

Zatím co my, dvounožci jsme byli zabraní do příjemného a družného rozhovoru, holky se také jaly seznamování se, ale Kenie, jakožto samozvolená "Alfa fena" podrobila Piškota velmi velmi velmi důkladné prohlídce . Kenie má ještě doma Achilla, tak stále se všemi psy jedná poměrně stroze. Holt mateřský pud je mateřský pud .

Piškot byl na procházce déle než my a tak byl již na cestě zpět. My jsme pokračovali s naší smečkou dál a když jsem já s Milošem uviděli tento nádherný kočárek, tak jsme nostalgicky vzpomínali na naše dávno zašlé mládí .

Ten kočárek byl skutečně nádherný, bohužel jsme ho viděli jen z dálky, tak nevíme zda byl proutěný nebo umělohmotný. Ale tak či tak byl skutečně krásný a opravdu v něm spalo miminko . Takové skvosty se dnes už jen tak nevidí.

Díky velmi mrazivému počasí jsme měli možnost obdivovat nejen kočárek, vytvořený lidskou rukou mistra, ale i nádherná a neopakovatelná díla přírody

Byl to skutečně krásný den, sluníčko svítilo, takže světlo na focení bylo víc než skvělé. Díky sluníčku nám ani nevadil jindy vlezlý mráz. Užívali jsme si jeden z posledních letošních dní. Nebylo co si přát víc, holky měly volnost na běhání a dovádění a my dost času na psí potlach .

Dokonce Kenie vzala na milost Bibinu (Abygail) a jako správná teta jí ukazovala cestu a učila jí místo Fency. Matky si holt někdy taky potřebují odpočinout . Hodně jsme se tomu divili, protože do téhle chvíle považovala Kenie Bibi za nepřítele Achilla a tak jí výchovně (bohužel to vypadalo dost drasticky) šla po krku a chránila SVOJE štěňátko. Dnes jsme ale byli na neutrální půdě - venku, Achilles spal doma a tak si i Kenie mohla odpočinout a chvíli nehlídat .

Bibi byla puštěna z vodítka (na přímluvu celé kerní smečky) a začal jí "výcvik" k poslušnosti. No, pokud je po kapsách dost piškotů a jiných laskomin, tak neznám kerna, který by neposlouchal

Čas pomalu pokročil a my jsme se obrátili k cestě zpět, protože jsem ještě chtěla jet s Kameikou na veterinu. Holky řádily a honily se, běhaly po skalách a skákaly ze skal jako kamzíci. Kamei vůbec nevadilo, že bude pravděpodobně maminkou a pokud skutečně maminka bude, tak mám pocit, že se jí skutečně narodí zajíc nebo horský kamzík ... co ta s těmi dětmi v břiše vyvádí ....

Pak ale přece jen na chvilku zapózovala jako modelka a nechala se vyfotit. Když to viděla Que, tak chtěla taky, ale nějak si neuvědomila, že stojí za větvičkou trní ..... . Na kráse jí to ale neubralo a tak můžete kouknout jak jsou si matka s dcerou podobné. A pokud vše vyjde tak jak má, tak díky Kamei bude Que již podruhé babičkou .

Ke konci procházky už byla Bibi znovu podle lapena a odchycena (ještě že jsme těch piškotů měli opravdu s sebou dost ) a nesla se chvilku u Katky na ruce. Jak můžete vidět, tak její pohled je všeříkající "PUST MĚ, PROSÍM, JÁ CHCI TAKY BĚHAT" . Milá Bibi, začni poslouchat a můžeš běhat jako ostatní

Pod Okoří jsme se znovu pokusili o jedno umělecké foto, ale nějak nás nenapadlo, že pokud chceme dostat do záběru i nás i hrad, tak musíme zvolit jiný úhel focení. Takže .... hrad máme hezký, ale vůbec není poznat, že jsme měli s sebou pět kernů . Nevadí, alespoň máme znovu důvod se na Okoř někdy zase vrátit .

Poté jsme se s Milošem rozdělili a Katka (protože byla zvědavá ) jela se mnou na návštěvu veteriny. Minulý ultrazvuk nám neukázal nic, tak jsme museli na kontrolní, resp. na ověření, zda Kamei je nebo není březí. Těch 15 minut v čekárně se zdálo nekonečných a těch 30 sekund, než pan doktor našel malinkatá štěňátka v Kameičině bříšku, se zdálo k nevydržení. Nicméně, jistotu už máme, moje blonďatá Kameika je těhotná .

Museli jsme tu novinu samozřejmě náležitě oslavit. Odvezly jsme s Katkou holky domů, vzaly jsme pro změnu na výlet Achilla a jeli na nealko "mejdan" ke Katce domů. Tam na nás čekala natěšená Bibina, která si hned ukořistila Achilla - nebo si ukořistil on jí ???

Je jedno kdo koho ukořistil, ale nádherně si vyhráli. Byli skutečně úžasní. Achilles dával Bibině zabrat a ona na něj byla velmi něžná a ohleduplná. Až jsem jí chvílemi litovala .

A zatím co my jsme si povídali, popíjeli nealko limonády (protože mě ještě čekala cesta domů) a oslavovali další budoucí malé kerníky, tak ty dvě žíhané neřízené střely se zatím unavily a odpadly do spánku spravedlivých . Moc dlouho to ale netrvalo, když jsem dojela zpět domů, naivně jsem si myslela, že Achilles bude spát až do rána..... opak byl pravdou, cestou domů se v přepravce "vyspal" a až do půlnoci řádil jak černá ruka a nedal holkám pokoj . Nakonec ho Kenie rázně umravnila a vysvětlila mu, že slušné štěně v noci opravdu spí .

dobrou noc, Achille