D vrh

- těhotenství a miminka den po dni

 

                   Kamei Sparkling Heart´s                        Rottriver´s Mc Feast

(Mimi)                                                           (Felix)

rodokmen štěňátka

Pro Kamei jsem měla původně vybraného naprosto jiného psa z veliké dálky a severské země. Bohužel všudy přítomná prasečí chřipka překazila mé plány, neboť skolila koho mohla a já na sever vycestovat nemohla a poslat tam Kamei nebo sem přivézt psa se ukázalo v tak krátkém časovém horizontu naprosto nemožné.

Jistě, byla možnost nechat krytí až na další hárání, ale protože nás čeká v létě pravděpodobně stěhování, tak mít do toho štěňátka je trošku riskantní, a proto jsem sedla k internetu a začala hledat psa pro plán "B" . Naštěstí Tanja měla pochopení pro rychlou akci a tak jsem nakonec vybrala Felixe .

Velikostně je s Kamei na stejno, má krátký, stále vztyčený ocásek, pěknou hlavu, krásnou srst a nádherné rovné přední nohy.

 

Těhotenský deník je pod deníčkem štěňátka

 

DENÍK ŠTĚŇÁTEK

 

NAROZENÍ 31.01.10	Jak je již popsáno v tabulce níže "těhotenství", dnes se miminka narodila. Na svět přišla neplánovaně - plánovaným císařským řezem ve veterinární nemocnici v Poříčí u pana doktora Lázničky. Na svět přišli čtyři kluci a dvě holčičky. Až na jednoho kluka, který bude tmavě červený jsou všichni tmaví a žíhaní. Barvu miminkům tentokrát dodal tatínek Felix . první zápis o miminkách a čekání na maminku (v kulaté krabičce se skrývá moje "příruční" porodnice ) Protože císařský řez byl "preventivní" z důvodu velkého počtu miminek a déle trvajícího těhotenství, tak i přes to, že Kamei měla již mléčnou žlázu připravenou, mlíčka pro miminka moc nebylo. Strávila jsem tedy s Kamei noc v koupelně a pomáhala jí po cca 1,5 hodině kojit miminka.
01.02.10 2. den	Pro pohodu Kamei i miminek jsem koupila psí feromony, které by měly blahodárně působit na psychiku maminky i dětí. Uvidíme, zda budou fungovat, účinek prý nastává až tak kolem čtvrtého dne používání . Pro lepší spuštění mléka jsem na radu úžasné psí homeopatky paní doktory Müllerové zakoupila Kameice homeopatika a štěňátka dostávají zase přípravky, aby se "očistila" po nefyziologickém příchodu na svět. Vím, že někoho napadne otázka, zda nebylo vhodnější ještě pár hodin či dní počkat, zda nenastane fyziologický porod, zvlášť, když při prvním těhotenství obstarala Kamei všechno sama. I mě straší v hlavě ono neposedné KDYBY .... ale to KDYBY tam je s vědomím toho, že mám doma již malá zdravá miminka. Kdyby to bylo všechno obráceně, já počkala a pak o některé z miminek, nebo nedej bože o všechna, přišla, tak si to budu vyčítat mnohem více, než situaci, ve které jsem teď. S Kamei i štěňátky je sice o trochu víc práce, ale .... jsou všichni a v pořádku a to je pro mě to hlavní. Rozhodně budu raději běhat kolem krásných živých štěňátek, než abych plakala nad mrtvými.
02.02.10 3. den	Mléko se Kamei začalo spouštět již včera odpoledne a dnes je již v "zásobování" svých dětí téměř soběstačná. Přikrmuji je jen z důvodu, abych do nich dostala potřebná homeopatika a to již jen 3x za den. Zbylá krmení obstarává Kamei, která má opět mléka víc než dost . naprosto stejná trojčata - fenka a dva pejci (pejsky mám zatím problém rozeznat ) Všechna mimča jsou velmi vitální, cecíky si najdou a sami sají. Pomalu ale jistě doufám, že zlé je zažehnané a bude už jen líp.
03.02.10 4. den	Dnes poprvé miminka pořádně váhově skočila. Kamei stále ještě dostává homeopatika, mimi už jen občas, protože dokojování již není potřeba. Mléko se spustilo v plném rozsahu a, stejně jako při předchozích štěňátkách, spouští se při sebemenším dotyku. Obě fenky jsou menší než pejsci, a proto je přikládám i v době klidu, tedy, když Kamei odpočívá a kluci spí. Jen tak mají naše princezny jistotu, že je od cecíků nikdo neodvalí .
04.02.10 5. den	Je krásné dívat se na ten štěněčí mumraj šesti miminek . Pokud jsou vzhůru a někam "cestují", tak si neustále proplétají nožky, hlavičky, tělíčka a ocásky, až občas není poznat, komu co patří . červený a nejtmavší pejsek
05.02.10 6. den	Miminka jsou spokojená a klidná. Nevím, zda za to mohou i psí feromony, které mám v koupelně stále zapnuté, nebo zda jsou taková od přírody. Pravda je, si ani jedno štěňátko nestěžuje, jen se najedí a znovu klidně spí. Jsou uvolnění a klidní. Doufám, že jim to tak vydrží i do budoucna  .
	vzhledem k tomu, že o štěňátka - pejsky je minimální  zájem, máme pro případné zájemce na výběr ze dvou AKCÍ 1. dva za cenu jednoho (ke každému pejskovi dostanete druhého jako pozornost podniku) 2. ke každé feně je nutné dokoupit dva psy jako ostrahu (podmínkou prodeje feny je koupě dvou kluků, aby měla pořádné bodyguardy)   Výše uvedené je samozřejmě legrace, která ovšem za dva měsíce možná přestane být legrací a začne být realitou. Má poukázat na zvláštní stav, který v současnosti panuje. Nikdo nemá zájem o pejsky, celé vrhy zůstávají doma a zájemci o feny by chovateli naopak utrhali ruce. Říká se, že se víc kluků rodí před válkou a já jen doufám, že toto rčení platí jen pro lidi, protože fen se rodí skutečně čím dál tím méně. A to nejen u nás, ale i v zahraničí. A proto "akce", které jsem zde uvedla, jen vyjadřují zoufalství chovatelů, kteří v podstatě za chvíli přestanou chovat, protože si nemohou dovolit nechávat si doma všechny neprodané kluky. Což ovšem výhledově může naprosto ochromit chov kernů v Čechách . (v současné chvíli je k dispozici cca 10 pejsků různého stáří, kteří jsou k odběru a další feny jsou nakryté. Máte-li o pejska zájem, ráda předám kontakty)
07.02.10 8. den	Sotva si člověk odskočí na dva dny na výstavu, tak se z myšiček stanou tlusťoučcí krtci . Všechna miminka úžasně přibrala a tak je čas na první statistiku štěňátko porodní váha současná váha % přírůstku červený pejsek 193 375 94 % žíhaný tmavý pejsek 216 358 66 % žíhané dvojče I. 168 297 77 % žíhané dvojče II. 174 293 68 % tmavá malá fenka 125 212 70 % žíhaná fenka 143 237 66 % Takže až na červeného "žrouta" přibrala všechna štěňátka kolem 70% své porodní váhy. Doufám, že se náš červenáček nehodlá stát osamělým individualistou, mezi smečkou žíhaných sourozenců .
08.02.10 9. den	A protože miminka pořád jen spí a spí a spí, tak vám v tomto okurkovém období začnu představovat jednotlivá jména štěňátek. Vezmeme nejdřív kluky : červený pejsek bude DANAOS Danaos je dle řecké mytologie synem egyptského krále Béla a jeho manželky Anchinoé. Byl králem v Libyi a Argu, stal se praotcem kmene Danaů (Danajců). Jména štěňátek budou samozřejmě zkracována a tak červenáček bude po domácku "Dan" Dan je silný pejsek, z ohromnou vůlí a odhodláním, což je vidět i na jeho přírůstku váhy. K cecíkům se dokáže protlačit přes všechny sourozence a o svůj díl se rozhodně nehodlá dělit. Pokud mu tato vlastnost zůstane, bude vhodný pro někoho, kdo má alespoň nějakou zkušenost s teriéry a kdo dokáže zkrotit a využít jeho schopnosti, třeba i pro lovecký výcvik.
09.02.10 10. den	Štěňátka by pomalu, ale jistě měla začít otevírat očka - během pár dní. Ale zatím se nic neděje, tak pokračuji se jmény velký silný tmavě žíhaný pejsek bude DARDANOS Dardanos, po domácku to bude "Dar", je v řecké mytologii zakladatelem národa či kmene Dardanů, mýtickým předkem vládců Tróje. Byl prvním králem v Dardanii. Jeho původ je vykládán nejednotně, převládá však verze, že je synem nejvyššího boha Dia a že jeho matkou byla Élektra. Ta byla jednou z Plejád a říká se o ní, že její světlo bylo nejslabší, prý z jejího zármutku nad zničením Tróje. Jméno mýtického vládce Dardana je stále živé, podle něj byla nazvána úžina mezi Evropou a Malou Asií, i když předtím v bájných dobách byla nazývána Helléspontos čili „Hellino moře“ podle malé Hellé, která v ní utonula, když zlatý beran ji a jejího bratra Frixa nesl do daleké Kolchidy. Dáreček je velké silné štěňátko, s krásným velmi tmavým žíháním a silnou pigmentací. Spolu s Danem byli a zatím jsou nejtěžšími štěňátky z celého vrhu.
10.02.10 11. den	dalším pejskem, kterého vám představím je jedno ze žíhaných dvojčátek, které dostane jméno DÓROS Dóros byl v řecké mytologii vnukem Deukalióna a jeho manželky Pyrrhy, kteří se stali zakladateli nového pokolení lidí po potopě světa. Deukalión a Pyrrha měli syna Helléna, a Dóros byl jeho nejmladším synem. Vystěhoval se na pohoří Parnassos, tam založil první dórskou obec. Náš "Dor" je opravdu téměř na chlup stejný, jako jeho žíhané dvojče, které přijde na řadu zítra. A protože je opravdu nemohu rozeznat, tak Dor dostane mašličku .
11.02.10 12. den	druhé žíhané dvojčátko - pejsek bude DIKTYS Diktys byl v řecké mytologii bratr serifského krále Polydekta, po němž se sám stal králem. Byl vášnivým rybářem a jednoho dne vylovil z moře velkou truhlici a v ní nalezl polomrtvou ženu a nemluvně. Byla to Danaé, dcera argejského krále Akrisia a její synáček Perseus. Král je zavrhl, protože Danaé byla svedena nejvyšším bohem Diem a porodila mu dítě jako jeho milenka. Náš "Dik" je téměř na chlup stejný jako Dor a jen díky velikosti od nich dokážu rozeznat jejich trojče - sestřičku, kterou představím zítra .
12.02.10 13. den	Dnes, jako vsuvka mezi jmény, nastalo odčervování. Zítra mě čeká náročný den a tak by na tak náročnou akci, jako je odčervení, asi nezbyl čas. .... takže jsem počkala, až se vrátí ze školy dcerka Klárka a pomůže mi ..... s plnou ošatkou netopýrů  nejdřív přišel na řadu, jak jinak, náš červenáček Danaos pak dostal pastu i Dardanos na své si přišel i Dóros ošidit jsme nemohli ani Diktyse no a řadu zakončovaly naše dvě princezny a zatím co jsme pilně odčervovali, tak Kamei nelenila a dojedla náš oběd
13.02.10 14. den	A jak se říká, to nejlepší na konec , na řadu přišly naše dvě krásky. Výběr jejich jmen byl záležitostí chviličky, jejich jména mi byla jasná již v den narození. Obě jsou krásné, jemné a něžné a přesně taková musí být i jejich jména malá černá kráska je DANAÉ a žíhané trojče - fenka je DEIANEIRA Myslím, že význam jména Danaé nemusím snad ani moc vysvětlovat, její příběh zná snad každý. Byla dcerou krále Akrisia a krásné Euridiky, a stala se matkou Persea, jednoho z nejznámějších Diových synů. Její příběh je plný lásky, strádání, odhodlání a štěstí.  Danaé byla tak krásná, že se do ní zamiloval sám Zeus. Král Akrisius se však bál naplnění věštby, podle které měl zemřít rukou svého vnuka a proto zavřel Danaé do kobky, kde jí skrýval před světem. Zeus se však v podobě zlatého deště ke krásné Danaé dostal a po čase se jim skutečně narodil syn. Když to Akrisius zjistil, chtěl je nejdříve zabít, ale bylo mu Danaé i malého Persea líto, a tak je zavřel do truhly a odevzdal moři. Přes všechna strádání a úskalí se Danaé s Perseem dostali až na ostrov Serifos, kde je zachránil právě Diktys . Příběh plný hrdinství, odhodlání a šťastného konce si můžete dočíst zde. Já osobně mám příběh o Danaé a Perseovi moc ráda. Danaé je konečně tmavá žíhaná fenka, která se mi tady narodila. Je malá, něžná a protože mám pro tmavé žíhané kerny velkou slabost, je možné, že zůstane se mnou doma . A pokud ne, tak jí dostane jen ta rodina, která jí bude skutečně milovat a "na rukou nosit" . Deianeria byla také královskou dcerou, kalydonského krále Oinea a stala se druhou ženou bájného hrdiny Hérakla. I ona, stejně jako Danaé, byla velmi krásná a i její příběh je plný  lásky, strádání, věrnosti a naplnění. Celý příběh si můžete přečíst zde. Deianeria je v současné době již zadaná, ale její budoucí potenciální majitelé jí samozřejmě ještě neviděli (k miminkům zatím nikdo nesmí, teď jsme nechávali Kameice vyndávat stehy). Navíc její budoucnost by měla být výstavní a chovná a to jaké bude mít zoubky a jak bude vypadat se ještě neví, takže ..... uvidíme . Ač jsou obě fenky menší než kluci, tak mají nádherný tvar hlavy a vypadají "dlouhokrce" po Kamei. Jsem na ně obě opravdu velmi zvědavá .
14.02.10 15. den	Valentýna si miminka užila tak, jak bych ho jednou chtěla strávit i já ... spící v teple postýlky Ač se očka připravují na rozlepení, škvírky už jsou stále patrnější, tak stále ještě nikdo neprokoukl, takže všichni mohou nerušeně spát a spát a ..... spááááááát došlo samozřejmě i na Valentýnskou pusu
15.02.10 16. den	A je to jasné !! První kdo koukl na světlo boží je velký silný Danaos . Nejdříve rozlepil jedno očko (pravé), pak i levé a pak se očka otevřela krásně celá . možná se chtěl podívat (a nevěřil vlastním očím) jak to vlastně vypadá jeho maminka Lucinka štěňátka skutečně miluje a já doufám, že jednou i ona bude maminkou Větší pečovatelku jsem tu ještě neměla. Lucka (díky svému mládí) má, oproti starší Que, se štěňaty neskutečnou trpělivost a hlavně stálou chuť si hrát a dovádět
16.02.10 17. den	Dnes už začínají rozlepovat očka i ostatní. Škvírku má už i Dardanos a Dóros. Obě princezničky a Diktys si zatím dávají na čas. Pravda, někomu se může zdát, že jsou štěňátka "zaostalá", když nerozlepila očka hned 12tý den, jak se píše v "chytrých" knížkách. Ale fyziologické rozlepování očí je až do 24 dne. Ono v podstatě není kam spěchat. Dokud mají mimča zavřené oči, tak jen leží a spí, protože nemají podněty z venčí a tím pádem se méně hýbou, mají menší výdej energie a mohou víc přibírat. To je krásně vidět na Danovi, protože ten už začíná prozkoumávat pelech a podniká "výpravné cesty" kolem dokola . Zbytek osazenstva zatím leží a spí . ač vytrimovaná, tak stále krásná Kameika se už téměř ztrácí pod hromadou štěňat
22.02.10 23. den	Děti mají za sebou tři týdny života a začíná jejich nejkrásnější štěněčí věk . Stále ještě hodně spí a nožky je ještě pořádně nedrží, ale už mají zájem o všechno kolem a obě princezny dokonce už přelezou pelíšek a prozkoumávají koupelnu . Jde jim to ze všech nejlépe, protože, na rozdíl od kluků, nemusí tahat tak obrovské břicho . Dnes v noci vylezla Deianeira a spala v Kameičině misce .
23.02.10 24. den	Teď jsou úžasní, ještě nemají zoubky a zatím místo devastování bytu okusují jeden druhého . Miluji tohle miminkovské období .
26.02.10 27. den	Kamei má stále mléka pro mimča dost, ale přece jen je jich šest a ona jen jedna malinkatá kernice . Dnes tedy štěňátka dostala svůj první mléčný příkrm. Děti se nejdřív rozsadily kolem jako měsíčkové u ohně a rokovaly, kdo to půjde první vyzkoušet Stateční ochutnávači se pak našli, ale že by je to nadchlo ?????
27.02.10 28. den	Čas druhého odčervení . Když miminkům nechutná Bathmin, tak jsem jim koupila Flubenol ..... nejsem si ale jistá, jestli jim zachutnal Danaos Dardanos Dóros Diktys Deianeira Danaé
28.02.10 29. den	Když štěňátkům nechutnalo pejsčí mléko, tak jsem jim připravila namočené granule ty už jim rozhodně chutnaly víc .... někteří si dokonce chtěli i přidat
01.03.10 30. den	Štěňátkům je měsíc . Pomalu, ale jistě je na čase přestěhovat je k nám do obývacího pokoje a začít je zvykat na ruch domácnosti      takhle odpočívají po krmení - nacpaní a zmožení začínají se učit chodit na "noviny", ale ..... skutečně jen začínáme
02.03.10 31. den	Miminka se stěhují do ohrádky zatím jen na den, v noci jsou stále s Kameikou v koupelně.
04.03.10 33. den	Z náhlých a neplánovaných důvodů jsem musela odjet do nemocnice na operaci, takže děti jsou znovu s Kamei v koupelně.   V době mé nepřítomnosti doma je o všechny štěňátka a holky samozřejmě postaráno . Ráda bych tímto poděkovala všem, kdo mi s celou smečkou pomáhal. Díky !! mamííí,  já chci mlííčko !!!
10.03.10 39. den	Na oslavu toho, že se nám vrátila panička z nemocnice jsme dostali výýýýýborné sušené masíčko Bylo moc dobré, zbaštili jsme ho do posledního kousíčku a pak už jsme byli znovu moooooc unavení
14.03.10 43. den	Dnes jsme znovu (již potřetí) odčervovali . první si na "dobrotě" pochutnával Dáreček druhý dostal pastu Dan takhle podivně si svou dávku vychutnával Dor Dik si dal "odčervovací" leháro přesvědčit se nechala i Deianeira a nakonec naše korunní princezna Danaé
16.03.10 45. den	Miminka poznávají a zkoumají celý byt a jejich svět se teď rozděluje na "spaní v ohrádce", což je samozřejmě nudné a nezáživné, nicméně nezbytné a na svět "za ohrádkou", který je samozřejmě výrazně zajímavější a plný překvapení . Stejně jako všechna předchozí štěňátka, tak i tito prcci s námi žijí v bytě, v obytné zóně, kde jsou v centru všeho dění a zvykají si tak na ruch domácnosti, návštěvy, zájem lidí a hlavně dětí a v neposlední řadě i na ostatní "velké holky" z mojí smečky.
17.03.10 46. den	Tak tahle fotka by se dala nazvat "čekání na vodu" . Tohle je velká miska, kde je "centrální" voda pro všechny, zrovna ale došla a tak se Deianeira rozhodla počkat si na ní přímo na "místě činu" .
18.03.10 47. den	Dnes dostaly děti místo granulí vařené masíčko a mooooc jim chutnalo . Tak si nacpaly bříška, že pak jen odpadly a spokojeně funěly v pelíšku .    Štěňátka se kulatí a rostou rychlostí blesku a jejich váhové přírůstky jsou opět neuvěřitelné . Den ode dne jsou větší a kulatější a silnější a odvážnější .
20.03.10 49. den	Moc ráda bych měla společné foto štěňátek tak, jako se mi to povedlo u "B" vrhu. Jenže poskládat pytle blech by rozhodně bylo jednodušší, než udržet chvíli v klidu těchhle šest čertíků . Musela jsem počkat, až usnou, naprosto zmožení po perném dnu, a pak je opatrně přendávat a skládat je vedle sebe. Námaha a trpělivost se vyplatily a mám alespoň takovouhle fotku . Danaos - Dardanos - Diktys - Doros - Deianeira - Danaé
24.03.10 53. den	Tak se na nás byli podívat další zájemci o štěňátko. Bohužel jsme se jim nelíbili. Resp. pejsci možná ano, ALE  !!! ač tvrdili, že psa už měli, tak byli velmi překvapení, že štěňátka koušou, tahají nohavice, mají OSTRÉ zoubky a .... kadí a čůrají !!! No a když je pustím po celém bytě, tak jsou loužičky a bobky všude .... Mám pocit, že pro tito lidi zůstane náš byt jednou pro vždy chlívkem. Uznávám, na úklid teď, koncem daní a po mém nedobrovolném a neplánovaném pobytu v nemocnici, moc času není. Je potřeba stanovit priority a věnovat se tomu, co je skutečně potřeba a věci, které počkají, jako například právě úklid "zbytečností" prostě počká . Navíc, ono to oblečení prostě nemá nožičky a tak je mi jasné, že za 1. nikam neuteče a za 2. ho stejně nikdo jiný než já neuklidí . Ale stejně mi to na dost dlouhou dobu zkazilo náladu. Snažím se štěňátkům dávat to nejlepší co mohu, mají několikrát za den volnost pohybu po celém bytě a v ohrádce jsou prakticky jen na spaní nebo po dobu naší nepřítomnosti. Jsou zvyklá na zvuky a ruch domácnosti, na děti, na návštěvy i na přítomnost dalších psů v bytě. Lidí se nebojí, spíše naopak, mají o všechno kolem zájem a každého by nejraději "umordovala" do úmoru . Jsem celkem hrdá na to, že jsou kontaktní, spokojení, nemají z ničeho strach, přiběhnou na zavolání a při správném vedení začínají uznávat nastavená pravidla. A jestli je někde loužička nebo bobek navíc ??? To přece k odchovu štěňátek patří, ne ? V životě jsou mnohem důležitější věci, než je sterilně uklizený byt .
26.03.10 55. den	Už jsem skutečně unavená, termín daňových přiznání se nezadržitelně blíží a tak předám na chvíli slovo štěňátkům : Dnes jsme konečně byli na čipování, tetování a očkování. Nemohli jsme jet dříve, protože jsme dostali průjem. No jo no, když se na nás chodí dívat různí lidé, kteří ani neví jak se  k nám chovat a na co si dávat pozor a neposlouchají paničku, tak to tak někdy takhle dopadne. Olízli jsme asi něco špatného a už jsem to odnesli. Panička nad námi kroutila hlavou a říkala, že tohle je přesně ten důvod, proč k nám nechce nikoho pouštět příliš brzo. Pro budoucí majitele jsme na chvíli zábavou, ale pokud si nedají pozor, nepřiznají nemoci a nebo si pořádně neumyjí ruce, tak pro nás to znamená dny trápení a bolavých zadečků. Ale už je to všechno za námi, máme opět bobky jako broky a tak nás vzala panička na výlet . Tedy, slibovala super výlet. Nastrkala nás do dvou přepravek, vždy po třech, prý abychom se moc nemačkali, strčila nás do auta a už se jelo. Na pomoc si vzala svojí maminku, protože je nás prý halda a nezvládla by nás sama. To tedy nevím, co by dělala, kdybychom byli třeba dalmatíni a bylo nás třeba dvanáct . Ale abychom to nezamluvili. Dojeli jsme do Slaného, do takového domečku, který by se určitě super zkoumal, kdyby to tam tak divně nevonělo a hlavně, kdyby nás panička pustila z přepravek ven. Ale to prý ne, to bychom prý utekli .... copak my jsme nějací lumpové  ? Takže jsme museli čekat zavření. Když nás vzali do další místnosti, tak tam byli dva pánové v zelených pláštích a když slyšeli kolik nás je a proč tam jsme, tak zavolali ještě další paní, která byla taky celá zelená. Tedy já nevím, jestli jsme nejeli někam k vodníkům, když byli všichni v zeleném, nebo jestli měli jen tu barvu tak moc rádi (moje panička jí rozhodně ráda nemá), protože nám jí nakonec patlali i do uší . Abychom nepředbíhali. Nejdříve nás pan doktor (tak mu panička říkala) všechny prohlédl a zkontroloval. O klukách se vyjádřil, že jsou to "pořádní samci", to jsme nepochopili co to znamená, když nám při tom sahal mezi zadní nohy - copak to se ve slušné společnosti dělá? a o holčičkách řekl, že to jsou princezny - to už zní líp, ne? Pak nám píchnul jednu štípavou do zadečku, to nebylo hrozný. Následovala jedna tlustá do krku. To byl prý čip, což taky nechápeme, to z nás chtějí mít počítače nebo co  ? Aby nás nepopletli, protože tohle bylo důležité, tak nás panička s její maminkou přehazovaly všechny z jedné přepravky do druhé a pak zase naopak. Jak brambory na krámě, takové ponížení!  Po té tlusté do krku jsme si mysleli, že je to všechno a že pojedeme zase pryč, domů do bezpečí. JENŽE !!! nebylo to všechno. Pan doktor vyndal nějaké štípačky, nebo co to bylo, nasadil do jich tisíce jehliček a vrazil nám to jednomu po druhém do ucha. Tak to už jsme se NAŠTVALI. Nejdřív nám sahá mezi nohy, pak dává štípavou a tlustou a teď ještě tohle ??? To už je vrchol !! A to ucho nám sestřička právě zaplácala tou jejich oblíbenou zelenou barvou, takže teď vypadáme jak potetovaní trestanci . Řeknu vám, nemluvili jsme s nimi ani jeden.... Zalezli jsme do přepravek a strčit tam ještě někdo znovu ruku, tak jsme mu jí snad ukousli
29.03.10 58. den	Mimča se z tetovacího trápení zotavila velmi rychle, reakci na očkování neměl ani jeden a dnes již znovu řádí jako černá ruka. Nejoblíbenější zábava je samozřejmě něco najít, přetahovat se o to a pak to pořádně okousat . Je legrační, jak se každému jinak staví ouška. Dan je měl zamotané a kudrnaté, vypadal všelijak a dnes mu stojí ze všech nejlépe. Uši nahoře mají i obě princezny a začínají se stavět i Dórovi. Jen Dan a Dik je mají zatím dole.
31.03.10 60. den	Protože štěňata už neví co roupama dělat, byt je prozkoumaný do posledního zrnka prachu, tak abych je alespoň na chvíli zabavila a v rámci výchovy, dostala všechna své nové obojky, které nám včera přišly. A protože já musím rychle roznést přiznání a nestíhám ani odpovídat na emaily, a protože mi, pro velký medicinský úspěch, zhisala jizva na břiše a tak k tomu všemu lítám znovu po doktorech, tak předávám slovo opět štěňatům : a zlobíme a zlobíme a zlobíme . A baví nás to . Nejvíc nás tedy baví, když se nám někdo věnuje a hraje si s námi, jenže děti jsou ve škole a panička na nás nemá dnes čas. A protože jsme už asi zlobili moc, tak na nás chtěla vyzrát a dala nám takové pásky na krk. Copak jsme nějací stájoví pinčové??? Nejsme, my jsme kerni. Jenže tohle tvrzení nám nepomohlo a tak jsme okroužkovaní jako holubi . Prý budou mít noví majitelé radost, když na ten obojek (jak tomu říká) budeme zvyklí. To tedy nevím, my radost rozhodně nemáme. Drbe to, svědí to, vadí to .... Ale měla panička pravdu, přestali jsme zlobit a snažili jsme se vymyslet, jak se toho obojku zbavit. Zase nás přelstila A abychom se prý nepletli, tak nám dala každému jinou barvu. Musíme vám říct, že ta naše panička je pořádně praštěná. Nejenže pro všechna štěňátka kupuje stejné kostičkové obojky, jako má naše maminka a všechny tety, co jich tu kolem sebe máme, ale ještě musíme mít každý jinou barvu. A tak má Dan - zelenou, Dar - černou, Dik - světle modrou, Dor - tmavě modrou, Danaé - žlutou a Deianeira - růžovou. Nad růžovou panička prý dlouho váhala, protože tu barvu bytostně nemá ráda, ale protože je prý naše sestřička tak neuvěřitelně rozkošná, tak se k ní hodí prý jedině růžová ... No a teď mi řekněte, jestli je ta naše panička normální ???
01.04.10 61. den	Dnes je Apríl, já mám po daních, mohu lenošit  a protože se mi nechce nic dělat, tak mají slovo opět štěňátka   : Dnešní den je od rána nějaký zvláštní. Děti nevstávají do školy - to my dobře víme, že je čtvrtek a že mají odjet. Máme totiž v sobě zabudované hodiny a tak víme kdy je víkend a může se dlouho spát a kdy ne. Odjela jen panička, prý na převaz břicha .... HA HA HA, to bychom chtěli vidět ty kilometry fáče, které na ní museli páni doktoři spotřebovat . Když se vrátila, tak děti byli už vzhůru a my jsme řádili kde se dalo. Pak se ale domluvili, že když mají tedy volný den, tak že si všichni zaslouží odměnu a že pojedou do ZOO. My si jako odměnu představujeme kus sušeného masa, nebo třeba roztrhat celý toaletní papír, ale jet do ZOO? No, ale už se nedivíme, jak jsme psali, naše panička je pořádně praštěná, tak ať se odměňuje jak chce . Takže nás všechny pochytali, nastrkali do ohrádky a zůstali jsme tu sami. Dopoledne nám to nevadí, to stejně většinou celé prospíme. Oběd nám dala paniččina maminka, tak jsme o hladu nebyli . Po obědě jsme si dali zažívacího šlofíka a za chvíli se vrátila naše panička i s dětmi a přivezli nám taky odměnu - dárek - krásného dlouhého chlupatého hada .   Musíme uznat, že taková odměna se nám líbí a že tedy dovolujeme paničce a dětem jezdit do ZOO každý den .
02.04.10 62. den	Dnes odešla do nového domova Deianeira a Danaos Deianeira odjela do Rakovníka, do města, které mám ráda a na které mám hezké vzpomínky. Rakovník má krásné centrální náměstí, plné suprových obchůdků. Doufám, že se tam naší Dášence bude líbit tak, jako se tam líbí mě . pusa na rozloučenou ..... Danaos odjel do Plzně a při velmi příjemném povídání jsme s novými majiteli přišli na to, že vlastně bydlí hned vedle Bélose .  Tak doufám, že psí rivalita ustoupí a budou se k sobě chovat jako bratři . ještě poslední fotka s maminkou ....
05.04.10 65. den	Tak nám doma zůstali už "jen" čtyři štěňátka. Ač se to nezdá, tak je byt tak najednou ztichlý .  První den, kdy od nás odjela Dášenka a Daneček, tak byla zbylá čtyřka úplně přepadlá, nechtěla moc jíst a tak nějak bezprizorně bloumala bytem. Teď už se všichni srovnali a jsou v pořádku. Podle zpráv od nových majitelů se Dášenka i Daneček zabydleli v pořádku a prozkoumávají nové domovy . Přeji jim hodně štěstí a radosti .
09.04.10 2 měsíce 9. dní	Protože zatím nemáme další zájemce o mimča, tak je začínáme připravovat na budoucí pohodový život sami . Dnes krásně svítilo sluníčko, tak jsem prckům rozdělala venku na zahradě ohrádku a "venčili" jsme . Štěňátkům se venku moc líbilo a kdyby se nezačalo venku stmívat, tak by byli na zahradě až do noci .
10.04.10 2 měsíce 10. dní	Dneska mi přišly nové fotky Dášenky = Deianeiry z nového domova . Dášenka se má dobře, všechno postupně prozkoumává a zvyká si . Již je po prvním trimu a tak je z tmavé princezny pruhovaná zebra .
19.04.10 2 měsíce 19. dní	Druhé základní očkování Dnes jsme byli znovu u pana doktora, protože je čas druhého štěněčího očkování, zatím stále ještě bez vztekliny. Mimča byla statečná, lehce si fňuknul jen citlivý Doros . Pan doktor je zkontroloval a jsme opět schválení . Zoubky máme v pořádku, ouška také a kluci mají obě sestouplá varlátka tam, kde mají být . Vážila jsem je a jejich váhy jsou celkem legrační . Není totiž vůbec pravda, že ten kdo váží nejvíc, taky nejvíc přibírá . štěňátko porodní váha současná váha % přírůstku Dan = Danaos 193 3,6 186 % Dáreček = Dardanos 216 3,4 157 % Dik = Diktys 168 3,4 202 % Dor = Doros 174 2,4 137 % Danaé 125 2,4 192 % Dášenka = Deianeira 143 2,6 181 %
22.04.10 2 měsíce 22. dní 11,5 týdne	Sluníčko svítí čím dál tím více a tak jsou štěňátka čím dál tím častěji a déle venku . Někdy jsou v ohrádce, někdy mají k dispozici celý psí výběh, podle toho, kolik je zrovna času a jakou mají náladu. Pokud se totiž rozhodnou, že jdou zkoumat plot, který už místy děraví, tak mají zaracha    štěňátka jsou stále volná - k zadání

 

Jak vše probíhalo :

Vzhledem k tomu, že původní plán byl jiný, tak abych si včas zajistila letenku a věci s tím spojené, navštívila jsem pana doktora Lázničku již 7mý den hárání Kameiky. Jak se dalo předpokládat, tak ke krytí bylo ještě daleko, ale důležité bylo, že hárání bylo fyziologické a normální. Další kontrola byla stanovena na 10tý den, kdy jsme kontrolovali i folikuly, a provedly odběr krve na progesteron. Vše bylo opět v pořádku a vzhledem ke zkušenostem z minulého krytí byl termín stanoven na neděli a pondělí.

Majitelka Felixe byla o všem informována a čekala nás , takže jsem si opět půjčila od Miloše navigaci a vyrazila starou známou cestou (stejně jako před rokem) směrem na Hannover .

 

DENÍK TĚHULKY

 

1. krytí	29.11.09	První odpolední krytí se zdařilo jen částečně, protože bohužel ke svázání nedošlo. Nezbylo tedy než doufat, že sperma se dostalo tam, kam mělo. Druhé krytí jsme zkusili hned večer, a tentokrát bylo nádherné, ukázkové, svázání trvalo cca 30 minut. Ke třetímu krytí druhý den (30.11.) již nedošlo, neboť Felix neměl o Kamei nejmenší zájem a ona o něj také ne. Nezbývá tedy než doufat, že progesteronové testy byly správné a že nebylo již pozdě. Uvidíme za měsíc .....
8. den	07.12.09	O víkendu 5.-6.12. se konala dvoudenní mezinárodní  výstava v Nitře, kde měla Kamei poslední šanci k dodělání titulu Grand šampion Slovenska, ještě před případnými štěňátky. Potřebovaly jsme ale dvakrát CAC. Kamei je zarostlá až hrůza, ale jí sluší víc delší srst. Ve třídě jsme byly oba dny s Melany od paní Jopkové. Kameika Melany oba dny porazila a tak si odnesla v sobotu CAC a resCACIB a v neděli CAC, CACIB a BOB . Takže Kameika ač možná těhotná, tak stále krásná dokončila dnes pouť po Slovenských titulech a stala se Grandšampionkou Slovenska . Nevím jestli je Kamei "v tom", ale podle toho jak se chová, tak bych tipovala minimálně 20 štěňat . Nedojídá misky a na pamlsky, které jindy s radostí chroupe, se tváří způsobem ".... fuj, takovýhle humus přece těhule nežerou ....." Takže jsem sama zvědavá a těším se za 20 dní na ultrazvuk .
11. den	10.12.09	1. očkování Herpes Na Herpes očkuji stále, holky jsou přece jen pořád na nějaké akci a protože krytí v zahraničí stojí nemalé úsilí, čas a peníze, tak se mi nechce riskovat nějakou ošklivou chorobu feny nebo štěňátek. Navíc nikdy nemám jistotu, zda i krycí pes je "viru čistý". Tak se očkováním snažím alespoň trošku eliminovat rizika, která na budoucí matku a možná miminka čekají. Dnes mě pan doktor opravdu potěšil, pochválil mě, že každé krytí očkuji. Není prý dost majitelů, kteří to mají ve zvyku a virus si pak bohužel v některých případech vybírá svou krutou daň.
30. den	28.12.09	Dnes jsme byli s Kamei na ultrazvuku a .... viděli jsme miminka !!! Jako vždy jejich počet není znám, ale po Novém roce bych ráda zašla k panu doktoru Lázničkovi a nechala si děti spočítat . Miminka i Kamei jsou v pořádku, tak se můžeme těšit za měsíc na překvapení .
32. den	30.12.09	Kameice jsem zatím nezvýšila dávky jídla, ale dostává štěněčí granule s vitamíny. Na rozdíl od Kenie, na Kamei je těhotenství poznat. Zatím ne změnou postavy, ale změnou chování. Je prostě jiná. Na začátku gravidity má menší chuť k jídlu, odmítá oblíbené pochoutky a .... prostě chová se těhotně. Odmítá ráno vstávat z postele na venčení, víc spí a odpočívá, což ovšem neplatí pro procházky, kde stále lítá jako pometlo . Co mě překvapuje, tak je její obliba a vyhledávání teplých a vyhřívaných míst. Jen v těhotenství chodí do koupelny na vyhřívanou podlahu, vyhledává teplé deky a pelíšky, kde pak spí. Nevím jestli trpí na nějaké těhotenské "nevolnosti" nebo co jí nutí vyhledávat teplo. Nemyslím si, že bychom měli doma zimu, zvlášť když nám tu pobíhají 5ti týdenní štěňátka, ale Kamei vyhledává teplotu ještě vyšší.
36. den	03.01.10	Jak napsali, tak udělali ... Vzhledem k tomu, že Kameičino bříško roste rychlostí přímo kosmickou, tak jsem jí dnes vzala na "spočítání dětí" k panu doktoru Lázničkovi. Štěňátka jsme viděli a jejich počet odhadujeme na 5-6 miminek.  Budu jen doufat, že počet fenek převýší počet pejsků, protože v současné chvíli nemá o pejsky nikdo zájem . I když se Kamei zakulacuje, ráno jí budíme na venčení a žrala by k obědu slona a k večeři krávu, tak venku stále řádí jako uragán
38. den	05.01.10	Kameice se začíná povolovat mléčná žláza a zvětšují se jí pohlavní orgány. Když jsem se dnes tak na Kamei dívala a uvědomila jsem si, že před rokem byla touto dobou ještě na výstavě v Olomouci, kde dokázala vybojovat titul Národní vítěz a BOB, tak je pravda, že takhle kulatá určitě nebyla..... takže to vypadá, že štěňátek bude opravdu více než vloni a nebo budou větší .... těším se i bojím zároveň
43. den	10.01.10	Do porodu nám zbývá cca 20 dní. Kamei žere menší dávky, ale častěji, častěji potřebuje i chodit ven, začíná být unavená a ospalá. Za tři dny, kdy jsem nebyla doma se jí zvětšilo bříško neuvěřitelným způsobem a skoro začínám mít z následujících dní a událostí strach. Za týden nás čeká druhé očkování na Herpes, tak pro klid duše nechám miminka opět zkontrolovat .
		Bláznivé nápady budoucí rodičky hledám, hledám, kam já jen své děti schovám ..... všude zima, všude mráz, tady svá miminka neschováš tak já budu hledat dál, kdopak by se zimy bál mělas pravdu, všude led, do teplíčka půjdu hned   to je práce, to je dřina těžké břicho - žádná psina
48. den	15.01.10	Pokud toto Kameičino těhotenství srovnám s minulým, tak ve stavu, v jakém je teď bych jí rozhodně pro pohár do hotelu TOP nebrala . Vypadá jak sud Granule jí přestaly chutnat, tak hledáme jinou vhodnou variantu krmení, zkoušíme konzervy, které sice nastávající matka baští, ale má po nich průjem. Lisované krmení od Pedigree jí také šmakuje, ale já nejsem přesvědčena o jeho každodenní vhodnosti a tak mám pocit, že budu muset vyrazit na nákup a koupit našemu mlsounovi pořádný kus masa . míry : 1. těhotenství - obvod hrudníku 53 cm - bedra 50 cm 2. těhotenství - obvod hrudníku 56 cm  - bedra  53 cm
50. den	17.01.10	Dnes jsme jeli naočkovat druhý Herpes a zkontrolovat miminka. Herpes máme, zdravotně jsme schválení, ale počet miminek je, jako vždy, neznámý . Protože má pan doktor nový, citlivější ultrazvuk, tak jsme viděli nejen tlukoucí srdíčka, ale i ocásky, tlapičky a dokonce i drápky, jedno miminko nám dokonce i mávalo . Jen jsem zvážila Kamei a nestíhám se divit, protože náš 9,5 kilový diblík najednou váží o 3 kg více !!! máme 12,55 kg. Tak to jsem na počet a velikost miminek opravdu zvědavá .
54. den	21.01.10	Do porodu zbývá několik málo posledních dní a Kamei se zvětšuje rychlostí blesku, naše nové míry jsou 60-62-60 . 60 cm přes hrudník - 62 přes bříško - 60 přes bedra. I když venku stále běhá za ptáky, tak čím dál tím víc dává přednost klidnějšímu a mírnějšímu tempu. Doma hodně spí a odpočívá, o hry už moc zájem nemá. Začíná se víc držet v mojí blízkosti. Pohyby miminek jsou již velmi zřetelné. Cecíky i celou mléčnou žlázu má již naběhlou, připravenou pro štěňátka. Zbývá vydržet ještě alespoň šest dní.
60. den	27.01.10	Pro všechny, kteří čekají na Kameičina miminka stejně netrpělivě jako já . Kamei zatím neprodýchává, má zájem o krmení a cpe do sebe obrovské porce všeho, co jí přijde pod nos, venku honí auta, ale doma zakopává o bačkory . Teplota zatím neklesá, takže v nejbližších hodinách porod nečekáme. Nicméně Kameičiny rozměry jsou již ohromující a to 60-65-60, takže bříško se nám roztahuje čím dál tím víc. modrá - normální linie bříška a třísel červená - současná linie bříška Kamei teď vypadá jako chodící hora Říp se čtyřmi nožkami, malou hlavičkou a malinkým ocáskem vzadu
61. den	28.01.10	Kamei neprodýchává a teplota neklesá.... Skoro to vypadá, že Kamei našla v bříšku s mamutem uvnitř zalíbení a že plné břicho štěňat je přesně to poslední, co jí chybělo ke štěstí .
62. den	29.01.10	Pro klid duše jsem dnes vzala Kamei na kontrolu k panu doktoru Lázničkovi. Na sonu jsme viděli tlukoucí srdíčka, na jedné straně tři a na druhé straně minimálně dvě. Slovo minimálně je na místě, protože štěňátka jsou do sebe zapletená a poznat, zda srdíčko patří jinému miminku nebo zda probleskává srdíčko z první strany je velmi těžké. Takže počet opět není znám a bude velkým překvapením . Změřili jsme hlavičky, které jsme našli, všechny jsou stejně velké, stejně jako štěňátka. Už se moooc těším . Kamei i miminka jsou prozatím schválené a budeme pro jistotu pod dohledem pana doktora. Pokud by Kamei do neděle neporodila přirozeným způsobem, vsadíme na jistotu císařského řezu. A proto doufám, že se Kamei začne chtít rodit . Po návštěvě pana doktora jsme jeli na další návštěvu - za bratrem Montíkem. Oba Sparklingové měli ze setkání velkou radost a dováděli spolu ve sněhu i doma takovým způsobem, že by nikdo nepoznal, že Kamei má pár dní (nebo hodin) před porodem. A už je mi naprosto jasné, proč se mi bříško o současných rozměrech 64-68-62 cm zdálo "malé ..... chybělo mi srovnání :
63. den	30.01.10	Kamei si s našimi, a hlavně s mými, nervy zahrává jak může.... Nerodíme, teplota neklesá, nálada je stále stejná. Dala jsem Kameice ještě najíst a od půlnoci má nařízený klid. To pro jistotu, že by došlo na císařský řez. Přece jen .... bříško máme příliš velké a je možné, že je děloha příliš roztažena a nemůže pořádně pracovat. Víc uvidíme zítra, na kontrole u pana doktora. Jsem hrdina, troufla bych si odrodit štěňátka doma, troufla jsem si odjet od Kamei a odvodit Montíka na Šampionu šampionů, ale netroufnu si riskovat se zdravím a životy štěňátek. Takže zítra .... pokud se nic nezmění ..... hurá do Poříčí  !!!
64. den	31.01.10	Tak bohužel, očekávané se stalo skutečností a protože se Kamei nechtělo rodit, jely jsme za panem doktorem Lázničkou. Doprovod mi tentokrát dělala Jitka s dcerou Gábinkou . tak už jedeme ??? Případný postup a císařský řez jsem ještě včerejšího večera konzultovala s několika dlouholetými chovateli, kteří již "mají něco za sebou" a pana doktora znají. Všichni mi (k mému klidu) potvrdili, že by udělali to, co jim lékař doporučí. Do vet-nemocnice do Poříčí jsme vyrazily dnes po obědě. Cesta trvala chviličku. Nemocnici má pan doktor úžasnou, krásnou, příjemnou a ještě ve fázi dokončování. Po kontrole miminek přes ultrazvuk jsme nakonec usoudili, že asi není čas na hrdinství a přesto, že miminka i Kamei byli v pořádku a schválení, tak z důvodu prevence jsme přistoupili k císařskému řezu.