E vrh

- těhotenství a miminka den po dni

 

Fella Bohemia Enjoy                         Bélos Hoity-Toity Gang

(Kenie)                                                           (Bélo)

rodokmen štěňátka

Od začátku chovu jsem plánovala, že jeden den se mi snad podaří spojit linii Kenie a Kamei. Bohužel od Kenie stále nemám fenku, na které bych mohla v linii pokračovat a tak je toto, mé vytoužené, spojení na Kenie samotné .  

 

Těhotenský deník je pod deníčkem štěňátka

DENÍK ŠTĚŇÁTEK

NAROZENÍ 12.11.10	Dneska jsme se narodili . Jsme dva, pejsek a fenka, jsme silní, zdraví, krásní .
13.11.10 2. den	Miminka se mají čile k světu, maminka Kenie se v průběhu noci definitivně probrala z nedobrovolného spánku, a tak převzala všechnu péči, kterou si naše zlatíčka zasluhují a kterou potřebují . Kenie už chodí sama ven, sice nerada, ale vyčůrat si zajde, už s chutí baští i pije, takže o ní nemusím mít starost . Miminka si s přehledem najdou cecíky, takže ani ona nemají a neměla s jídlem problém . A protože má Kenie zase "jen" dvě děti, tak na ně zbývá mlíčka víc než dost, a už mají bříška jako otesánci .
14.11.10 3. den	Náš průzkumník a naše princezna, jak miminkům důvěrně říkáme , opravdu rostou jako z mlíka a rozhodla se "trhat" všechny rekordy v přibírání na váze . Průzkumník už má 280g a princezna ho statečně dohání se svými 250g . Porodní váhy miminek byly 210 a 190g.
15.11.10 4. den	Dnes, při zcela náhlém a hlubokém zamyšlení, mi došlo, že tato miminka vlastně udělala z Kamei babičku a z Que prababičku . Vtipné na tom je, že matkou těchto štěňátek je fena starší než Kameika .
16.11.10 5. den	Zatím stále přemýšlíme o jménech. Ráda bych dostála své tradici a dala jim jména z antických bájí a pověstí, ale protože jsou to naše "Éčka", tak mě to svádí udělat cimrmanovský "krok stranou" a miminka pojmenovat třeba E174 a E175 . Jen si nejsem tak úplně jistá, jestli mi Plemenná kniha tato jména zapíše .
17.11.10 6. den	Miminka jsou na světě už téměř týden a za tu dobu zdvojnásobila svojí porodní váhu . Kenie se již tvoří místo kolostra mléko, a "nabídka" se přizpůsobuje "poptávce" , takže cecíky už nejsou horké a naběhlé. Jizva se nám krásně hojí, takže snad již opravdu bude všechno v pořádku (doufejme) .
18.11.10 7. den	Naši krtci, jak jim zatím říkáme , pořád krtkují . To znamená, že baští, spí, baští, spí a tak pořád dokola. Očka mají zatím stále zavřená, takže si s nimi moc legrace neužijeme . Nejkrásnější věk štěňátek je, podle mě, 4-6tý týden věku, kdy jsou miminka už pohyblivá, ale koordinaci pohybů se stále učí, jsou nádherně naivní, zvídavá a vstřícná . Na tuhle dobu se už moc těším .
19.11.10 8. den	Jména, která jsem prozatím našim krtkům dala, tj. E174 a E175 jsou sice krásná, protože v překladu znamenají zlato a stříbro, což, jak je vidět z emailů, které se mi množí, nikoho nenapadlo si Éčka přeložit , ale ani u tohoto vrhu nebudu dělat cimrmanovský krok stranou a zůstanu u antických bájí a pověstí. Jinými slovy, pracovní "název" E174 a E175 byl samozřejmě jen legrace a narážka na Éčka (původně byla pracovní jména určena na Glutaman a Kyselinu ascorbovou ). Oficiální jména už jsou ale daná a byla víceméně rozhodnuta již v den narození . fenka se bude jmenovat Euridika a pejsek Epafos
20.11.10 9. den	Euridika je velmi časté jméno řeckých bájí a pověstí. Nejznámější postavou je asi manželka Orfea, vodní víla . Orfeus se do Euridiky zamiloval, když ještě jako vodní víla naslouchala jeho zpěvu. Byli spolu velmi šťastni až do dne, kdy Eurydika zatoužila uvidět své družky. Cestou k nim ji uštkl had a Eurydika odešla do podsvětí. Nešťastný Orfeus se vydal do světa mrtvých poprosit vládce podsvětí o navrácení Eurydiky na svět. Vládce Hádés souhlasil pod podmínkou, že se za Eurydikou ohlédne až na zemi. Orfeus slib nedodržel a Eurydika se mu ztratila. Orfea na zemi zabily divé ženy a on se opět sešel s Eurydikou v podsvětí podruhé, tentokrát již navždy.
21.11.10 10. den	Epafos je v řecké mytologii syn nejvyššího boha Dia a jeho milenky Íó. Podle mýtů to byl první egyptský král a otec Libye. Kromě toho, že byl Diovým synem, zapsal se do mýtů také v příběhu Faethonta, syna boha slunce Hélia. Když totiž Epafos vyslovil pochyby, jestli je Faethón božského původu, mladík požádal boha slunce, aby mu na jeden den dovolil řídit nebeské spřežení po vysoké klenbě. Marné bylo přesvědčování Héliovo, že to nemůže zvládnout, nemá zkušenosti a bude se ve výškách bát. Faethón se nedal odradit, vyrazil do výšek a neovládané spřežení letělo nejprve vysoko až ke hvězdám, potom nízko nad zemí a tropilo obrovské škody. To nemohl dopustit nejvyšší bůh Zeus a aby zabránil nejhoršímu, srazil svými blesky Faethonta do hlubin.
22.11.10 11. den	Naše vodní víla Euridika dnes otevřela očko a protože není žádná troškařka, tak otevřela rovnou obě . Jsou to sice  jen štěrbinky, ale i to zatím stačí . Epafos je lenoch, stačí mu mlíčko a teplo a na svět prý koukat ještě nemusí . Teď začne být s mrňousky legrace. Jak začnou koukat a pozorovat svět kolem sebe, začnou víc zkoumat, hrát si a cestovat všude možně . Právě včas jsem tedy dokončila dřevěnou ohrádku, do které kerňata brzy přestěhuji, abychom je nehledali po celé pracovně .
23.11.10 12. den	Epafos se stále na nás nechce koukat , asi tuší, co by viděl . Euridika otvírá očka stále víc a víc, ale protože se kolem nic neděje a mimča jsou pořád ještě mimča, tak stejně skoro pořád spí. I kvůli Lucince máme v naší prozatimní porodnici teplíčko, takže prcci nemusí nikam lézt, Kenie jim přinese mlíko až pod nos .... takže, co by se vzrušovali .
24.11.10 13. den	Tak dnes otevřel své jasné očko i Epafos . Alespoň nějaká radost na tom světě, když nám dnes zemřel náš krásný malý čivaví chlapeček .
25.11.10 14. den	Čas prvního odčervení . Ještě že je máma na blízku, aby štěňátka zahnala odpornou chuť pasty . Euridika Epafos
26.-30.11.10 15.-19. den	Panička se nějak fláká se psaním deníčku, tak jí budeme muset popohnat . Štěňátka zatím převážnou část dne stále ještě prospí. I když mají otevřená očka, tak v podstatě jen baští a spí . Zkoušejí první krůčky, ale protože je Kenie vykrmila do velikosti ledních medvídků, tak se jim zatím nožky nevejdou pod bříško .
1.-5.12.10 20.-24. den	Miminka udělala velký pokrok. Natrénovala nožičky, a už chodí po ohrádce. Z pelíšku jsem je přendala do vlastnoručně vyrobené dřevěné ohrádky a k dispozici mají i velkou kovovou ohrádku, to kdyby se chtěli náááhodou rozběhnout a hrát si na honěnou . Stále ještě baští mlíčko, příkrmy zatím nedávám. Kenie má stále mléka na rozdávání, miminka krásně přibírají, tak je ještě chvíli nechám .
12.12.10 31. den	Miminkům je měsíc . Jako "dáreček" dostala nejdřív odčervovací pastu a pak nové hračky. Mimča už jsou aktivní, dostávají se krásného věku důvěřivosti, zkoumání a objevování světa . Epafos a Euridika
13.12.10 32. den	Kromě hraček dostali naši prcci i nové obojky . Euridika dostala oranžový a Epafos zelený Euridika a Epafos
14.12.10 33. den	Je neuvěřitelné, s jakou rychlostí se štěňátka  změnila z malých lezoucích otesánků na malé obratné ještěrky . Začínají objevovat svět, již je pouštíme z ohrádky a tak zkoumají co se dá . Už jsme štěňátka seznámili i se zbytkem smečky (samozřejmě bez Kenie, protože ta je stále hlídá jako lítá saň ) a tak je brzo přesuneme do obývacího pokoje, kde začneme s cílenou socializací a zvykáním na běžný ruch domácnosti. Jo, jo, bezstarostné a klidné mládí našim benjamínkům končí .
15.12.10 34. den	Jak jsme se přestěhovali, tak ve vedlejší, honosně řečeno, pražské čtvrti, jednodušeji, vesnici máme soukromého řezníka, který má masíčko jako dortíčky . A tak jsem čekala na novou várku hovězího, abych mohla dát miminkům naprosto čerstvé jemně mleté maso. Chutnalo jim to moc , jen si pomlaskávala.
20.12.10 39. den	Štěňátka se již nadobro přestěhovala do obývacího pokoje, abychom pracovnu = porodnici nechali připravenou pro Kameiku a její miminka. Mají k dispozici ohrádku s teplými dekami, plenou na venčení a pokud jsme doma a máme je pod dohledem, tak je pouštíme prozkoumávat celý byt . Musím uznat, že jsou oba velmi srdnatí a jen tak něčeho se neleknou. Bez problémů snášení všechny zvuky domácnosti a to včetně šlehače a mixéru, nemají s ničím problém .    Zatím jsou ještě stále s maminkou Kenie, i když, už jí na chvíli odděluji, aby si mohla odpočinout a aby si mimča zvykala na "samotu". Na noc je ale stále s nimi. Miminka jsou ještě kojena, ale příkrmů dostávají víc a víc a obměňuji jim jídelníček. Zatím vše snášejí dobře, bobky mají formované a bříška jim fungují bez problémů . Dostávají mleté hovězí nebo sekané kuřecí maso se zakysanou smetanou, masové taštičky, granule a k snídani piškoty s jogurtem nebo zakysanou smetanou. Baští s chutí a nikdo je nemusí dvakrát pobízet .
24.12.10 43. den	Svůj první Štědrý den si naše děti v užily, na rozdíl od nás určitě viděly i Ježíška, protože zatím co my jsme byli venku a čekali na zvoneček, tak miminka se povalovala v teple své ohrádky . A dárečků dostala tolik, že jen kulila oči . Nakonec je ale zmohla únava a spinkala jako miminka až do rána .
25.12.10 44. den	V předvánočních přípravách jsme tak trošku zapomněli na třetí odčervení a tak mimča dostala svou "dávku" dnes . Klasika, Euridice pasta moc nechutnala, ale Epafos si pomlaskával .
01.01.11 51. den	Dneska prý začal nový rok. Nevím v čem je nový, snad leda v tom, že si velká panička v noci vykloubila loket a teď má na ruce sádru. Tak jí všechno padá, což nám třeba u piškotů nevadí , a špatně nás může chytat, což nám už vůbec nevadí . Ale hůř se jí teď píše, takže povídání o nás bude mít asi trošku mezery .
08.01.11 58. den	čipování, očkování Dnes nás panička vzala prvně ven. No, vzala, nacpala nás do takové malé bedny, nic moc jsme neviděli. Pak nás ješště vrazila do čehosi, co vrčelo a hýbalo se a někam jsme jeli. Řeknu vám, to byl výlet .... když jsme zastavili, vzala nás do nějaké místnosti, kde to smrdělo desinfekcí a bůh ví čím ještě. Byla tam spousta jiných psů, ale my jsme k nim nemohli. Po dlouhé době čekání nás panička vzala za pánem, kterému říkala doktor. Ten nás celé prosahal, Epafovi sahal i na varlátka - drzoun jeden a pak nám píchnul něco malého do prdelky a něco většího do krku. Oba nás to celkem naštvalo, ale protože jsme mu nechtěli udělat radost nějakým pištěním, tak jsme všechno snášeli v naprosté tichosti. A představte si, oni nás za to ještě pochválili !!!
10.01.11 60. den	Euridice se začalo stavět pravé ouško . Tak jsem oběma  miminkům ouška otrimovala, abych je "odlehčila" a pomohla jim s jejich postavením. Uvidíme, za jak dlouho budou mít nahoře obě uši .
12.01.11 62. den	Ač fotka vypadá všelijak, tak to je jen mírumilovná hra kerní matky se synem
13.01.11 63. den	Mimina doma řádí čím dál tím víc . Díky oblevě nám na zahradě slezl skoro všechen sníh, zbyl jen led, na který si po neblahých zkušenostech moc netroufám. Ale pokud počasí vydrží a led zmizí, tak vezmeme naše mimináče na procházku .
16.01.11 66. den	Tak se děti konečně dočkaly . Počasí nám přálo, sluníčko se na nás smálo, sníh slezl a miminka mohla ven . Oba si  užívali nezvyklé svobody, volnosti a pohybu .
17.01.11 67. den	Štěňátkům ve venku líbí čím dál tím víc a tak je občas problém je pochytat a odnést domů .
24.01.11 74. den	Dnes od nás odjel Epík do svého nového domova. Podle prvních zpráv, které máme, dojel dobře, prošmejdil byl a je spokojený . Doufám, že budou spokojení i noví majitelé a že se budou mít všichni rádi . Euridika a Epafos Pac a pusu Epíku, těšíme se brzy naviděnou
	Euridika nám tu zbyla sama, tedy sama ... s celou smečkou složenou z její maminky Kenie, prababičky Que, polobratra Oskara, bratrance Dora a tetiček Sylvi, Lucinky, Jenny a Joy . A protože naše malá princezna zůstane s největší pravděpodobností doma, uzavírám tímto povídání o vrhu "E" . Mějte se krásně, myslete na nás, máme vás rádi .

 

Jak vše probíhalo :

Vzhledem ke poměrně náročnému a zdlouhavému stěhování, které se zdálo, že snad nikdy neskončí, tak jsem váhala, zda vůbec budu Kenie krýt, protože jsem z toho všeho byla dost unavená.

Nakonec jsem se rozhodla, že vzhledem k věku Kenie (téměř 6 let) nechám vše na přírodě a pokud se bude Kenie chtít a bude se jí pes líbit, tak že to ještě zkusíme .

Opět přišlo skryté, téměř nepostřehnutelné hárání, které odhalil až Nemo, který přišel na trim . Neměla jsem čas jet za Bélosem do Plzně v týdnu, ani zajít na stěry a progesteron a tak jsem čekala až na sobotu, kdy měl přijet Bélos na klubovou výstavu do Mladé Boleslavi. Bélo přijel a takhle to dopadlo :

 

DENÍK TĚHULKY

 

1. krytí	11.9.10	Kenie změnila naprosto názor na psy a nebo jí Bélo učaroval, protože zásnubní seznámení netrvalo ani 10 minut a už byla "ruka v rukávě" . Kenie vůbec neprotestovala, naopak se zdálo, že se jí Bélo velmi líbí a Bélos se ukázal jako naprosto vzorný krycí pes a gentleman a tak všechno proběhlo bez jediné chybičky , svázání cca 25 minut.
5. den	15.9.10	Bélos měl přijet na trimování a okouknout budoucí mamku (snad ), bohužel vinou dopravní situace se  k nám nedostal .... tak jsem alespoň místo Bélose otrimovala Kenie .
15. den	25.9.10	Stále se nic neděje. Na ultrazvuk je příliš brzy, tak nezbývá než ještě chvíli počkat. Kenie se sice tváří "velmi těhotně", ale to jen proto, aby mohla dostávat větší porce jídla
20. den	30.9.10	Dnes se konečně Bélosovi podařilo dorazit na trim a tak budoucí tatínek mohl konečně pozdravit budoucí maminku
34. den	14.10.10	I když jsem měla v plánu jet na ultrazvuk až příští týden, tak zvědavost byla silnější než já a ... jelo se S napětím jsem očekávala výsledek ultrazvuku a .... tady to je :
38. den	18.10.10	Další kontrola ultrazvukem, tentokrát u pana doktora Lázničky v Poříčí nad Sázavou. Miminka jsou v pořádku, správně velká - hlavička průměr 1,34 cm, bříško 1 cm a délka 4,5 cm .... Jsou to tedy pěkní cvalíci Počet štěňátek je vždy hádankou, ale pravděpodobně budou znovu dvě, maximálně tři.
50. den	29.10.10	Do porodu nám zbývá necelých 14 dní . Díky tomu, že znám přibližný počet miminek, tak nedovoluji, aby se Kenie přecpávala k prasknutí . I tak se naše mamina kulatí a bříško se jí krásně napíná . Jsem zvědavá zda do třetice všeho dobrého a zlého bude tentokrát mezi miminky i holčička .
60. den	09.11.10	Nervozita opět stoupá, stejně jako těšení se na miminka . Kenie je zatím stále v pohodě, je dohromady s celou smečkou a stále ve svém vedoucím postavení Alfa feny. Mléčné žlázy jsou již zvětšené, ale mléko se zatím netvoří. Vzhledem k tomu, že jsme se stěhovali, tak naše porodnice v koupelně vzala za své. Takže teď tu hraji s časem o závod, a soutěžíme kdo z koho, zda stihnu postavit "novou" porodnici v pracovně dřív, než se Kenie rozhodne rodit . Jen tiše doufám, že vyhraji .
61. den	10.11.10	Miminka už klepou na dveře, dnes si Kenie sama vlezla do porodního boxu ... Uff, myslete na nás, ať všechno dobře dopadne
62. den	11.11.10	Noc jsme prožili v pohodě, Kenie s námi spala v posteli. Sice se jí již těžko dýchalo, ale ještě neprodýchávala. Prodýchávat začala až kolem 11,15 hodin .... Ostříhala jsem jí bříško a pohlavní orgány, aby se miminka narodila "na čisto" , připravila poslední věci potřebné k porodu a .... už nezbývá než čekat na poslední hodiny a minuty do narození miminek
63. den	12.11.10	POROD Od včerejška Kenie celou noc prodýchávala, ale zůstávala v klidu, bez stahů. První stahy přišly kolem 4,30 a první pejsek se narodil za hodinu v 5,25 hodin  . Je žíhaný, krásný, baští mlíčko a má se čile k světu . Bohužel pak nám stahy přestaly, takže jsme opět musely za panem doktorem Lázničkou. Snažili jsme se o přirozený porod, Kenie dostala Oxitocin dokonce i do žíly, ale nakonec jsme bohužel museli přistoupit k císaři. Neuvěřitelných 6 hodin po pejskovi se nám narodila krásná silná fenka, takže všechno dobře dopadlo . Někdy se holt musí na krásu čekat . (Teď se tomu směji, ale před chvílí mi do úsměvu rozhodně nebylo.) Proč nešel porod normálně? Protože se "zasekla" o jizvu po prvním císařském řezu (po Achillovi). Nevíme proč, když se mezitím normální cestu narodil Carus, Cronus a teď i bratříček. Prostě .... tak to holt někdy je. Takže jsem se rozhodla, že Kenie už krýt nebudu, protože má 2x říznuté bříško a nechci po třetí riskovat zdraví štěňátek nebo dokonce jí samotné.