Únor bílý pole sílí

... my čekali jaro a zatím přišel mráz    

(17.2.2010)

 

No, hovořit v půlce února o jaru je možná předčasné, nicméně takovou zimu, jako je ta letošní si pamatuji ze svého dětství. To se ovšem vyhlašovaly na školách úhelné prázdniny, auta ani tramvaje nejezdily a na nákupy jsme chodili se sáňkami. Dnes se ovšem prosolí silnice a vše funguje dál. Naštěstí tam, kde sníh může ležet, tak leží a děti i psi si ho mohou užívat do sytosti .

A tak únor u nás vypadal hodně podobně, jako leden

Lucinka stále chodí ven, i když její výraz někdy vyjadřuje naprosto všechno, co si o tom bílém a studeném, které stále leží a padá a leží a padá, myslí .....

Pak jí musíme na udobřenou ohřívat v postýlce tlapičky

 

z "pěstounské" rodiny se na nás přijel podívat i Carus, ze kterého je nyní Oskar

Musím zcela nekriticky uznat, že mu to sluší a jsem ráda, že jsem si ho nechala. Líbí se mi a jsem hodně zvědavá, co z něj nakonec vyroste.

 

A samozřejmě, stále chodíme i na procházky, aby se holky i děti vyběhaly

Víťa s Kenie nacvičuje na "dogtreking" , ovšem pořádně ztížený ještě o nošení klád .... inu, co kdybychom si chtěli opéci buřta ......

I Que se nechala strhnout k rychlejšímu pohybu. I ona má sníh ráda a užívá si ho. Navíc je teď hooodně zarostlá, takže jí, na rozdíl od Lucky, není zima a může řádit jako štěně .

Lucka s námi také chodí na delší procházky, jen k tomu potřebuje obleček. Přece jen, je malinkatá a rychle prochládá. Nemá tak hustou srst jako kerníci.

Za obleček musím ještě jednou a veřejně poděkovat Alence od Zerowa a Crona, svetřík je úžasný, Lucku nejen zahřeje, ale dělá v něm i parádu a ... Alenko díky, jsi šikulka

Na tomto místě, bych si celkem ráda povzdechla (ale nevím, jestli povzdech nebude působit moc smutně, protože to tak není myšleno), tak raději jen dodám ....

odříkaného chleba největší krajíc

a

nikdy neříkej nikdy

ANO, říkala jsem, že NIKDY nechci mít čivavu a nyní se porozhlížím po kamarádce pro Lucku

ANO, vždycky jsem říkala, že nechci mít psa, a teď jsem si nechala Caruse

ANO, mám slabost pro žíhané kerny a mám doma smečku červených (právě i včetně Cara )

Ale Lucka je úžasná a dnes nechápu, co mají lidi proti čivám (jak se jim zkráceně říká), a na procházce jsem opravdu nechápala a nelíbilo se mi, jak se malinkaté Lucince všichni lidé smějí. Co se má kdo posmívat mému sluníčku, že ?!?!?!

A Carus je (barva - nebarva) úžasný milovník s báječnou povahou. Doufám, že takový zůstane i na dále. On miluje všechny lidi, ale takovým způsobem ... jako Que ... dává do toho srdce .

Tady je moje láska .... Copak by Que mohl někdo nemilovat ???

I tohle je naše červená babička . A není to fotomontáž ani úprava fotky, to se jen Queky oklepává .

Ano, Kenie je taky moje velká láska a mám veeeeeelkou slabost pro žíhané kerníky .... ale oni se tak strašně špatně fotíííííííííííííí 

Ať se snažím jak se snažím, bez blesku, s bleskem, moudré knihy čtu, na netu hledám ... .tak výraz žíhaného, nebo téměř černého, kerna se chytá hooodně špatně

A když je Lucce velká zima, tak je vždy dost ochotných rukou, které jí zvednou,

a dost teplých bund, které jí zahřejí