Štěně nebo starší ?

13. 07. 2023

Domů
Nahoru
Štěně nebo starší ?
Standard
Ideál kerna
Život ve smečce
Výběr majitele
Krytí
Výběr chovatele

 

 

Koupíme si štěňátko a nebo staršího pejska ??

 

Pokud si chcete pořídit pejska a spojit svůj život s něčím tak úžasným, láskyplným, milujícím a báječným tvorem jakým ten nejlepší přítel člověka je, tak stojí ruku v ruce s tímto rozhodnutím i otázka, zda si koupíte štěně-miminko, štěně-dorostence a nebo rovnou staršího psíka.

Jaké to má výhody a proč o tom píšu ?

Nu, proto, že je stále mnoho lidí, kteří váhají, nevědí a možná se starších psů tak trochu i bojí.

Zkusím tedy popsat, ze svého pohledu, ze svých zkušeností i zkušeností jiných chovatelů a majitelů jednotlivé výhody.

štěně - miminko

Aby nedošlo k omylu, tak štěněčími miminky myslím pejsky od dvou měsíců, kdy je možné je oddělit od matky a sourozenců.

Štěněčí miminka jsou krásná, roztomilá a většina chovatelů je v tomto věku také inzeruje a prodává a většina lidí si je také v tomto věku kupuje.

Dvouměsíční štěně je na kraji socializace. Mělo by být zvyklé na běžný ruch domácnosti, na cinkot klíčů, příborů, skleniček, na hlasitý hovor, zvonění telefonu, ale i na mazlení, braní do rukou a běžnou zdravotní prohlídku. Samozřejmě ještě neumí chodit na vodítku, většinou ani neznají obojek, čůrají a kakají kde chtějí a kde je to zrovna napadne. A - to hlavně - zrovna jim vyrostli zoubky, tak devastují co mohou a koušou do všeho, co se ocitne v blízkosti jejich zoubků.

Dobře ale přijímá změnu prostředí a nového majitele.

Na nových majitelích je, aby přizpůsobili byt "likvidátorovi", který si brousí zuby o cokoliv, co je v dosahu. Ať už jsou to jedovaté nebo sušené květiny, záclony, ratanový nábytek, kabely, lodičky a papuče, pastelky a tužky, školní penál vaší ratolesti a věřte tomu, že nejvíc mu budou chutnat ponožky a vaše palce u nohou, na které bude dělat nikdy nekončící nájezdy. Je tedy potřeba záclony zkrátit na délku, na kterou pejsek nedosáhne, uklidit všechny hračky dětí z dosahu štěněte, důsledně uklízet boty do uzavíratelného botníku a školní věci do tašek a před přijetím nového člena do domácnosti také projít a zkontrolovat všechny květiny, zda jsou zdraví a životu neškodné a případně je přestěhovat alespoň do výšky jednoho metru od země.

A pak už stačí nakoupit všechno potřebné, od pelíšku a mističek počínaje, přes vodítko a obojek pokračuje a mnoha psími hračkami konče.

štěně - dorostenec

O věku "dorostence" je možné polemizovat, ale opět pro zjednodušení budu mít na mysli štěně ve věku 3 - 9ti měsíců.

I v tomto věku je kerník stále štěně. Záleží na věku, kdy si ho pořídíte, protože rozmezí jsem dala poměrně veliké. Ale v tomto věku již začíná výměna zubů, takže si můžete koupit již přezubené štěně, u kterého je naprosto jednoznačné kolik a které zuby budou chybět a jaký má skus. Na rozdíl od malého miminka, u kterého se počet budoucích zubů nedá nikdy dopředu zjistit a i skus se ještě může změnit. Takže, ze zkušeností, které mám dnes, bych si například ze zahraničí snažila vzít štěně již přezubené, abych měla jistotu, že minimálně počtem zubů splní podmínky pro zařazení do chovu.

Nicméně, i díky tomu, že dorostenec je u chovatele déle, než právě onu "pověstnou hranici" dvou měsíců, tak může být jeho cena výrazně vyšší, než cena štěňátka - pokud jeho výstavní kvality jsou již zřetelné, tak i výrazně nižší - právě pokud je jasné, že s výstavami nebo chovem bude mít problém.

Dorostenec by měl být také výrazně víc socializovaný než štěňátko. Měl by být zvyklý na obojek a na vodítko, na pravidelné krmení a podle věku by měl být již zvyklý na vyměšování venku - mimo byt nebo dům.

Ani takhle "velké" štěně nemá se socializací problém. Rychle si zvykne na nový domov, již tolik nedevastuje a je s ním "rozumnější" řeč.

dospělý pes

Tedy pejsek od 9ti měsíců výše.

Takhle staré zvíře již nic nedevastuje, je zvyklé konat potřeby venku a svého majitele miluje a uznává jako autoritu. Pokud tedy pominu psy zkažené lidmi a psy, kteří žili v extrémních podmínkách.

Jeho cena je závislá na jeho kvalitách, které jsou již zřejmé a poměrně odhadnutelné.

 

Úžasné na kernících je, že ať štěněčí miminko, dorostenec a nebo dospělý pes nemá se zvykáním si u nového majitele žádný problém. Z vlastní zkušenosti vím, že když jsem nechávala Kenie nebo Kamei u kohokoliv hlídat, tak nesmutnily, neměly problém s jídlem a velice rychle a bez problémů se začlenily do nové smečky. Stejně tak Que, které už je šest let si u nás zvykla velice rychle, chodím s ní ven bez vodítka a nemám žádný problém. Ať už při krmení doma nebo venku při venčení.

Jsou plemena, která jsou fixovaná na jednoho pána a jeho změnu nesou velice těžce. Naštěstí kerni jimi nejsou a změnu nesou tak lehce, že to až dělá dojem, že předchozí majitel se o svého miláčka vlastně vůbec nestaral - když se psíkovi po něm nestýská.

Tento pohled je ovšem velmi velmi mylný. Kerni svého pána milují a jsou pro něj ochotni udělat cokoliv. Protože to ale byli původně psi lovečtí, určení k lovení lišek v norách, tak museli být schopní samostatného myšlení a rozhodování a zároveň museli být ovladatelní kterýmkoliv z náhončích a z psovodů. Proto jim nedělá problém změna pána.

Ač se to opravdu na první pohled může zdát poněkud "smutné", tak tuto vlastnost velmi oceníte, až pojedete na dovolenou a budete muset svého miláčka svěřit někomu na hlídání. Kerni milují všechny lidi a tak věřte, že až si pro něj po dovolené pojedete zpět, tak vám ho nebudou chtít vrátit, protože neštěkal na sousedy, nevyl steskem u dveří, naopak se rozvaloval po gauči a nechal se drbat na bříšku .... prostě .... užíval si dovolenou jako vy a byl spokojený.  A o to přece jde, ne ?