Výběr chovatele

(březen 2019)

 

Jak přízračné, 10 let po článku "výběr majitele" jsem se odhodlala k sepsání "výběr chovatele" .

Co mě k tomu vedlo? Impulsem byla nejen situace kolem množíren a množitelů, která se posledních dobou hodně probírá a řeší, ale i  zkušenosti z posledních let s návštěvami u štěňátek.

Nejdřív je vůbec otázka, KDO JE CHOVATEL ....

Podle zákonů ČR je chovatelem každý, kdo vlastní nějaké zvíře. Takže chovatelem je vlastně každý člověk, který má doma byť jen jednu jedinou rybičku. Což je na jednu stranu logické, na druhou stranu neuvěřitelně absurdní, protože přeneseno do psího světa je chovatelem vlastně i majitel krycího psa .... (hmmm, to zájemci o štěně moc nepomůže).

Ovšem z pohledu kynologického je chovatelem pouze člověk, který vlastní chráněný název chovatelské stanice ČMKU (článek V. odst. 3 Zápisního řádu ČMKU). Název chovatelské stanice (CHS) je jméno, které si chovatel vybere jako "příjmení" pro svá štěňata. Tento název je mezinárodně chráněný organizací FCI a je unikátní, tj. na celém světě nemohou existovat dva stejné názvy chovatelských stanic. Název se dá darovat nebo přepsat na jiného člověka, ale pak už nikdy nemůže člověk získat jiný název CHS. O chráněném názvu dostává chovatel certifikát, název se dá ověřit jak na příslušném chovatelském klubu, tak přímo na ČMKU.
Ověření chovatele, resp. registrovaného názvu CHS vřele doporučuji, zvlášť pokud máte jen stopu podezření. Ono totiž není nic jednoduššího, než si název CHS buď vymyslet a nebo si "přivlastnit" jakýkoliv název, uvedený na stránkách ČMKU, protože kvůli GDPR tam již nemohou být jména chovatelů. Takže .... důvěřuj, ale prověřuj. Slušný chovatel se neurazí a vám to může ušetřit problémy do budoucna .

Pro kerny existují v současné době dva chovatelské kluby, KCHT = Klub chovatelů teriérů www.kcht.cz a KCHMPP = Klub chovatelů málopočetných plemen psů www.kchmpp.cz, přičemž chovatel může být členem obou klubů, ale chovat smí pouze pod jedním z nich a to dle vlastního výběru.

ČMKU je organizace, která zastřešuje chov čistokrevných psů a jako jediná v ČR má právo vydávat rodokmeny štěňat www.cmku.cz.

FCI je organizace, která zastřešuje všechny národní organizace s chovem čistokrevných psů, jako právě ČMKU, a schvaluje nová plemena. Zmínění FCI je dost důležité a zásadní. Existují totiž další organizace, které vydávají rodokmeny psů a pak existují "pseudospolky", které také vydávají rodokmeny psů. Ve své podstatě je rodokmen totiž "jen" soupis předků jednoho konkrétního štěněte / psa, takže ... jinými slovy, rodokmen dokáže vyrobit doma na koleni vlastně každý. Ovšem s takhle vystaveným rodokmenem nemůžete se psem na výstavu, na zkoušky a už vůbec není možné takového psa uchovnit a odchovávat další čistokrevná štěňata (Tedy ... rozhodně ne u nás a ne pod FCI) a de facto, nemáte vůbec jistotu, že předci uvedení v rodokmenu skutečně existují a že jsou opravdu předci vašeho štěněte. 
Takže ... abych to ještě víc upřesnila,  pokud si budete vybírat chovatele a štěně, určitě se ptejte na chov a na rodokmen zastřešený a vydaný ČMKU, resp. FCI. A z tohoto důvodu je lepší si chovatele ověřit právě na ČMKU .

Takže ... co je prověřený chovatel pod FCI už víme, co ale dál ... ?

Dál je samozřejmě fajn s chovatelem navázat nějaký kontakt a zjistit si něco bližšího o jeho osobě a chovných jedincích, resp. plánovaných vrzích. Je ovšem naivní si myslet, že solidní chovatel bude vykládat své chovatelské plány a vysněná spojení na potkání člověku, kterého vůbec nezná a který navíc pošle email stylu .... " ... chceme štěně, plánujete krytí ? " ... případně .... " ... za kolik máte štěňata? "  ... Slušnost je se představit, napsat alespoň něco málo o sobě, zkušenostech se psy / teriéry a proč jste si vybrali právě kerna. Uvědomte si, že zatím vy si chovatele můžete lustrovat jak chcete, tak chovatel o vás zjistí jen to, co mu sami řeknete.

A než takový email vůbec napíšete, je dobré, pokud si minimálně sami pro sebe, odpovíte alespoň na těchto 10 otázek :

10 otázek pro budoucího majitele psa
(zdroj ČMKU - doporučuji přečíst originální znění)

1. Proč vlastně psa chci
Dobrá otázka ...proč vlastně chci teriéra = kerna? Teriéři jsou specifickou skupinou psů, jsou ostří, tvrdohlaví, chytří, vynalézaví a také svéhlaví. Je opravdu dobré si uvědomit, zda skutečně chci takového psa. Od kerna není možné čekat 100% poslušnost, přítulnou mazlivost a obdivné vzhlížení k majiteli. Ano, existují výjimky, ale to jsou skutečně výjimky potvrzující pravidlo.
Na druhou stranu, kerni jsou povahově relativně měkcí, milují všechny lidi a k dětem jsou naprosto ideální a trpělivé plemeno.
Teriér, je prostě diagnóza .

2. Nemáme v rodině alergika
Další důležitá otázka. Všem zase, znám dost alergiků, kteří chtěli a mají psa a alergii mají pod kontrolou díky práškům. Jde tedy o to stanovit si priority a znát své možnosti. Je zcela nevhodné vzít si štěně "na zkoušku", za pár týdnů / měsíců zjistit, že takhle to nejde a že nás přítomnost psa omezuje a přináší problémy a pak se jej opět  zbavovat.
Pes není hračka, kterou je možno kdykoliv vyhodit .

3. Souhlasí s pořízením psa všichni členové rodiny
Jedna z nejdůležitějších otázek. Není vhodné pořizovat psa jako dárek bez vědomí obdarovaného, případně "na truc" manželce, příteli nebo babičce, která s vámi bydlí v jednom domě. Pes by měl být očekávaný a milovaný všemi členy domácnosti.
Jen milovaný pes je šťastný pes .

4. Dokážu ho vychovat
Teriér nepotřebuje klasický výcvik jako služební plemena, ale to neznamená, že nepotřebuje žádnou výchovu / výcvik. I teriéra je potřeba vychovat, minimálně jako vhodného socializovaného společníka, který nebude majiteli a okolí na obtíž. Počáteční socializace a výchova štěněte je náročnější na čas, ale v budoucnu se mnohonásobně vrátí. Takže i při pořizování štěněte je potřeba zvážit, zda v období, kdy přijde nový člen domácnosti, budete mít dostatek času, aby bylo možné se pejskovi dostatečně věnovat.
Navíc ... jak jsem již psala, teriéři jsou vychytralí a potřebují majitele, který je vždy o krok před nimi. Pokud totiž na chvíli zaspíte, převálcují vás . Takže pokud jste povahy spíš "mouchy snězte si mě", poohlédněte se spíše po jiném plemeni, protože kern ... vás skutečně "sní" .
Navíc ... na výchovu teriéra je potřeba jiný přístup než na výchovu služebních plemen. Kern není ovčák a nesnáší nekonečné opakování a pilování povelů, stejně jako každodenní dril. Na teriéra je potřeba přístup laskavý, ale důsledný, s bezmeznou trpělivostí a ochotou cvičit věci "jinak".

5. Budu na něj mít čas
Souvisí s bodem 4. Nejprve je potřeba mít nejen trpělivost, ale i čas na výchovu štěňátka a poté bude potřeba čas na procházky a aktivity s dospělým psem. Je nesmysl pořizovat si psa jako doplněk do domácnosti, pokud nemáte dostatek času na vybití jeho energie. Teriér je od přírody jako sud dynamitu, jako rozbuška a koncentrovaná energie. Je naivní představa, že mu stačí dvě 20ti minutové procházky denně a že pak bude doma klidně a spokojeně čekat, než se vrátíte po 12ti hodinách z práce. Pokud opravdu toto čekáte, tak vězte, že až se vrátíte domů, budete neskutečně překvapení, co všechno dokáže malé roztomilé štěňátko za pár hodin okousat, přestěhovat, vytahat a rozházet.
U teriérů platí víc jak u jiných plemen ... unavený pes je spokojený pes .

6. Kdo s ním bude chodit ven
Je fajn, pokud i v této otázce bude jasno předem a navíc musíte mít vždy i plán "B". Můžete se domluvit, že budou venčit štěně / fenu děti nebo manžel, ale děti mohou jet na školu v přírodě nebo být nemocné, manžel může odjet na služební cestu nebo se zdrží v práci a pes stejně potřebuje jít ven. Navíc, svěřit dítěti hárající fenu .. může mít nepříjemné překvapení v podobě malých chlupatých neplánovaných dárečků.
Na druhou stranu, nutnost vycházek se psem může přinést pravidelnost pohybu, který v dnešní uspěchané době chybí nám všem .

7. Jak jsme na tom, vzhledem k držení psa, s bydlením
Další podstatná otázka. V pronajatém bytě či domě je určitě lepší mít, minimálně tichý, souhlas majitele objektu. Zde bychom se asi všichni shodli. Nicméně, i ve vlastním bytě / domě nemáte ještě zcela vyhráno. Sice si můžete koupit zvíře jaké chcete a nemusíte se nikoho ptát, ale pokud chcete předejít problémům do budoucna, je vhodné konzultovat pořízení nového psího kamaráda se sousedy. Ne každému musí pořízení zvířete vyhovovat a kompromis je určitě lepší než možné nepříjemnosti.
U domu je také potřeba zvážit vhodné zabezpečení možného úniku psa, tj. dostatečně zabezpečit plot a přístupové cesty a to i s ohledem na sousedy, resp. na zvířata, chovaná na sousedních pozemcích.

8. Kam s ním
Zde je potřeba vyřešit nejen otázku, kde bude pes ubytovaný a zda bude spát v posteli, ale i to, kdo jej bude hlídat v případě vaší dlouhodobé nepřítomnosti, dovolené či nemoci. Postará se soused, děti, rodiče? Máte v okolí spolehlivý psí hotel? Ano, většina chovatelů sice nabízí hlídání svých odchovů, ale ne vždy se to může hodit. Chovatel může jet na krytí, mít štěňátka a dokonce, ač je to těžko představitelné, i chovatel může jet na dovolenou. Takže i plán hlídání je potřeba dobře zvážit ještě před pořízením štěněte.
Již Neruda se ptal ... Kam s ním .

9. Mám na to
Tím není myšlena částka pořízení štěněte, to je jen nepatrný zlomek, který bude potřeba za celý život psa zaplatit. Určitě je potřeba vzít v potaz pravidelné veterinární prohlídky a očkování, kvalitní krmení, poplatek za psa místnímu úřadu. To jsou částky, které je možné předem odhadnout a pokud se k tomu připočte občasný nákup hraček, nového pelíšku či obojku a pamlsků, nemusí se zdát částka závratná. Slovy Malého prince .. "jsi zodpovědný za to, co k sobě připoutáš" a proto je potřeba počítat i s tím, že se psovi může stát úraz, který bude stát nemalé finanční výdaje u veterinárního lékaře a je pak na každém majiteli, jak se k takovým výdajům postaví. Navíc i pes stárne a starší pes znamená vždy zvýšené výdaje. Ať už za potřebné vitamíny či doplňky stravy nebo za nutná ošetření, která se se stářím objeví.
Pes je prostě taková věčná černá díra na peníze .

10. Bude schopen či schopna nechat psa být psem
Je pochopitelné, že si mnoho lidí pořizuje psa místo dítěte. Buď z nějakých důvodů ještě není čas nebo příležitost na vlastního potomka nebo jsou již děti dospělé a najednou je doma smutno. Proti tomu nelze namítnou vůbec nic, naopak, pes domácnost rozveselí, stane se příjemným důvodem pravidelných procházek a člověk přijde na jiné myšlenky, ale určitě lze protestovat proti polidšťování psů, oblékání je do všemožných módních oblečků a upírání jim "obyčejný" psí život. Pes, a teriér speciálně, ocení víc běhání po louce, prohánění myší, hrátky s psím kamarádem či přetahování s majitelem, než luxusní obleček, obojek od Swarovskiho nebo zlatem protýkaný pelíšek.
Prostě a jednoduše ... dovolte psu být psem .

 

Takže si to shrneme ... co je chovatel pod FCI je nám jasné, první důležité otázky máme zodpovězené, takže ... jdeme dál
Zbývá tedy vybrat si konkrétního chovatele .

 

Od koho si koupíme příštího člena rodiny
(zdroj ČMKU - doporučuji přečíst originální znění)

Doporučuji přečíst originální znění na webu ČMKU a dovolím si  k němu napsat pár poznámek, neboť nic není dogma a život není černobílý.

Co s výběru chovatele, resp. pochybností týče, tak nezbývá než se zmiňovaným článkem souhlasit. Poznámku si dovolím snad jen k feně, matce štěňat, která dva měsíce po porodu bývá opravdu "použitá" po předešlé březosti a dlouhém kojení, má vytahané cecíky, většinou začíná již výměna srsti a fena o štěňata již moc nestojí, neboť to jsou malé "otravné" kousavé piraně , takže většina fen před štěňaty spíš utíká, resp. jde si po svých zájmech . 

Trochu víc bych se zastavila u zájemce o štěně, kde začnu již citací, že ne každý zájemce musí být nutně návštěvou příjemnou a že každý zájemce by měl dodržovat určité zásady.
Následující poznámky nejsou myšleny nijak adresně a určitě neplatí pro všechny zájemce o štěňátko, nicméně bylo by fajn, kdyby si zájemce o štěně uvědomil, že i chovatel je jen člověk a zkusil se vžít do jeho kůže .

Takže ...pár poznámek k článku:

-návštěva u chovatele by měla být předem dojednána
Ano, tak to je a tomu rozumět myslím není problém. I chovatel může chodit do práce, jet na nákup, k lékaři, pro děti do školy nebo může být třeba na psí výstavě. Takže dojednat si termín návštěvy předem je zcela pochopitelný požadavek. Co už bývá ovšem "problém", je dodržení času návštěvy. Je jasné, že pokud jede zájemce z daleka, může dojít ke zpoždění na cestě nebo naopak přijede příliš brzo, protože si udělá větší časovou rezervu a cesta pak uteče rychleji, než bylo v plánu. To všechno lze pochopit, všechno se může stát. Je pak ale vhodné, když zájemce s dostatečným předstihem informuje o změně času chovatele.
Ne vždy musí být chovatel nadšený, když přijedete o půlhodiny dřív a vytáhnete jej z vany, přerušíte mu oběd nebo jinou činnost, kterou měl před vaší návštěvou naplánovanou. Stejně tak obráceně, pokud přijedete o půlhodiny a déle později, nebude chovatel skákat nadšením, neboť, pokud neví, kdy dorazíte, nemůže vlastně dělat nic jiného, než čekat. Nemůže vzít psy ven, připravit si věci na oběd / večeři, nemůže nic, protože vás čeká každou chvíli.
Jinými slovy, může se stát, že nepřijedete přesně na čas, ale je slušnost dát včas vědět o změně času příjezdu a zjistit, zda to chovateli nevadí .

- k feně s malými štěňaty lze vzít jen slušně vychované a předem poučené děti
V tomto bodě nastává problém ve slově "slušně".  Každý rodič si samozřejmě myslí, že právě JEHO děti JSOU slušně vychované. Jenže ono není slušně jako slušně. To, že se dítě dobře učí, zdraví sousedy a umí se chovat u stolu ještě neznamená, že se umí chovat u psů a zvlášť u malých štěňat. A naopak dítě, které vykřikuje a ruší neustálými dotazy, může být u štěňat velmi empatické a jemné.
Opět je slušné informovat chovatele předem, že přijedete s dítětem, ev. jak starým a zda to chovateli nevadí a zda souhlasí. Znám hodně chovatelů, kteří mají špatné zkušenosti s dětmi zájemců a štěňata do rodin s dětmi nedávají a malé děti na návštěvu nepouští. Podotkla bych, že to je jen odraz nevhodného chování zájemců a jejich rodin na návštěvách u chovatelů. A rodiče dětí by si měli před každou takovou návštěvou uvědomit, že za své děti VŽDY a za VŠECH okolností ručí, stejně tak jako za škody, které dítě způsobí. A ublížení štěněti, byť nechtěné, škodou samozřejmě je.
Pokud vám tedy chovatel dovolí návštěvu s dětmi, poučte je předem, jak se ke psům a k malým štěňatům chovat a především při návštěvě samotné dbejte rad a pokynů chovatele. Vězte, že chovatel nechce vás či vaše děti zbytečně peskovat, ale jen chrání zájmy a bezpečnost štěňat. Pokud nebudete dbát rad a pokynů chovatele, riskujete, že nakonec odjedete bez štěněte.
Takže děti na návštěvu ano, ale pouze pod stálým dohledem rodičů a za respektování pokynů chovatele .

- nemohu jít vybírat štěně, když mně včera uhynulo jiné na parvovirózu
Nejedná se jen o parvovirózu, ale o jakoukoliv infekční chorobu nebo i nachlazení, které zrovna cítíte. Jedná se o obyčejnou lidskou slušnost a ohleduplnost, jít na návštěvu pokud se cítíte zdraví a bez potenciálního rizika zavlečení nakažlivé choroby. Lze pochopit, že se na plánovanou návštěvu těšíte a nemůžete se dočkat, až si vybrané štěně budete hýčkat v náručí, ale je neomluvitelné všechna štěňata ohrozit jakoukoliv nemocí, tím spíš, že některé infekční choroby mohou být pro štěňata fatální.
Nezapomeňte, chovatel váš zodpovědný přístup jen ocení a sbíráte tím "body navíc" .

- dobrým dojmem nepůsobí zájemce, který všechno ví a všechno zná
Určitě je fajn, pokud si zájemce předem nastuduje dostupné materiály o plemeni, které si vybral, navštíví třeba i nějakou výstavu psů, zjistí jak plemeno ve skutečnosti vypadá, pohovoří s vystavovateli a udělá si nějakou představu, se kterou přijde na návštěvu k chovateli. Případně, pokud již kerna měl a má pocit, že tím pádem všechno ví a rady chovatele nepotřebuje.  Je pak smutné, pokud na všechny rady a zkušenosti chovatele odpovídá stylem ... "já vím ... to už jsem slyšel ... no dobře, to stejně budu dělat jinak ... ale já jsem četl něco jiného ... jiný chovatel mi říkal tohle ... "  a  nebo případně vlastně chovatele nepustí ani ke slovu a jen hovoří o svých zkušenostech a informacích nebo jinými způsoby dává najevo, že jej řeči chovatele vlastně nudí.
Každý zájemce by si měl uvědomit, že štěňata jsou pro chovatele jako děti, jsou (pokud jste si vybrali dobrého chovatele) odchovávána s láskou a péčí podle nejlepšího svědomí chovatele a je jen tedy v zájmu chovatele, aby předal své zkušenosti a rady zájemci.
Moudrý člověk navíc ví, že nikdo neví všechno, tedy, ani informovaný zájemce, a že je fajn si poslechnout rady druhých lidí .

- tím, že pomlouvám jiného chovatele, slušného člověka příliš neoslním
Jistě, protože kdo pomlouvá jednoho chovatele, může za rohem / za rok pomlouvat i současného chovatele. Je rozdíl ve formulaci vět, takže i nepříjemné zkušenosti se dají sdělit způsobem, který předchozího chovatele neočerňuje. Navíc někdy špatný dojem z jednoho chovatele pramení jen z nevědomosti věci či neznalosti zájemce. Pokud se vám na návštěvě u chovatele cokoliv nezdá (zavřený pes na samotce, oddělená skupina zvířat, krmení, které neznáte) je lepší se zeptat hned přímo chovatele, než jej za rohem pomlouvat a ptát se na nejasnosti jiných lidí. Pes může být na samotce proto, že je v léčení a musí být oddělený a v klidu, skupina zvířat může mít problém s jinou skupinou psů a krmení může být sestaveno na míru konkrétnímu zvířeti.
Všechno může mít logické vysvětlení, stačí se jen zeptat .

- na otázku, kde a jak bude štěně žít, je slušné odpovědět a neříkat, že do toho chovateli nic není
Ano, hodně zájemců má pocit, že když dají chovateli za štěně peníze, tak je jen a jen jejich, mohou si s ním dělat co chtějí a chovateli už do toho nic není. Je to přesně naopak. Opravdu si zájemce myslí, že když chovatel nakryje fenu, stará se o ní celou březost, dopřává jí to nejlepší, prožívá s ní těžké chvíle při porodu a pak se dva měsíce stará o štěňata i o kojící matku, nepočítá čas, peníze, starosti ani nervy, které při odchovu prožívá, tak že mu pak nic není do dalšího života "jeho" štěněte?
Opak je pravdou. Dnes všichni zájemci chtějí vyšetřené rodiče, jistotu že štěně je a bude zdravé a krásné, ale po odběru již s chovatelem nespolupracují, neboť pes je jen jejich a chovatel už nemá na nic nárok. Jak má pak ale chovatel vědět jak se štěně má, jak dorostlo, kolik zubů  mu chybí, jak nese ocásek, jakou má kvalitu srsti, jaké má problémy, pokud zájemce neudržuje s chovatelem kontakt?
Stačí napsat dvakrát ročně email, poslat fotku a chovatele informovat o zdravotním stavu zvířete.
To přece není tak moc za důvěru chovatele, který svěřil zájemci štěně, ne ?

- není rozumné říkat: Vy za to chcete peníze? Já si myslel, že psy chováte, protože je máte rád!
Zcela normální je, pokud chovatel požaduje předem zálohu. Zájemce o štěně tím ztvrzuje svůj opravdový zájem.
Ano, slušný chovatel, kterého jste si vybrali, má psy rád a proto je chová. Ovšem odchov štěňat není vůbec levná záležitost. Ano, stále někde přetrvává názor, že fena se "sama" nakryje, "sama" odrodí a odkojí a chovatel jen vybere štěňata, která prodá. Ano, takhle to většinou chodí u množitelů.
Ne tak u chovatele. Pokud pomineme pořizovací cenu feny, výstavy, uchovnění a případná zdravotní vyšetření, tak náklady při odchovu štěňat začínají již před samotným krytím ... vyšetření krve, progesteron (ne jeden), stěry, pak krycí poplatek (v případně zahraničního krytí se opravdu nejedná o zanedbatelnou částku), sono na zjištění březosti, kvalitní krmení a případné doplňky stravy březí feny. Pokud má chovatel štěstí, fena odrodí doma bez pomoci lékaře, pokud nemá štěstí a vyskytne se problém a je nutná veterinární pomoc, náklady na odchov štěňat opět stoupají. Ať už byl porod doma či u lékaře, je nutná následná kontrola a sono, zda je vše v pořádku. Nu a následuje samotný odchov štěnat .. kvalitní krmení, tuny a tuny plenek / podložek a nepočítaně pracích prášků, odčervení, očkování, čipování, PETpasy, rodokmeny, výbavička do nového domova. A celé to končí dalšími doplňky stravy pro fenu, aby se dostala opět do kondice v jaké byla před krytím. Takže představa zájemce, že chovatel si za částku, za kterou prodá celý vrh, koupí nový vůz, zaplatí zahraniční dovolenou a nebo dokonce postaví dům, je zcela mylná. Je zajímavé, že zatím co si každý umí vynásobit prodejní cenu štěňat jejich počtem ve vrhu a zjistit tak, o kolik se chovatel "obohatil", tak už jen málo lidí si umí spočítat jaké jsou náklady na odchov štěňat, resp. kolik chovateli ve skutečnosti zbude a tedy ... kolik takových vrhů by musel mít, aby si ten nový dům / auto mohl koupit.
Odchov štěňat je velmi nákladný kůň . 

- Není slušné si štěně zamlouvat a v době odběru oznámit (a to někdy až na dotaz chovatele), že jsme si to rozmysleli. Chovatel mezi tím možná kvůli nám odmítl jiného zájemce, u kterého by štěně možná mělo ideální domov.
Bohužel, velmi častá praxe zájemců o štěně. Pravda je, že chovatelů kernů je málo, volných štěňat ještě méně a pokud chcete mít "jistotu" odběru, je potřeba být u některého chovatele v pořadníku a na štěně si čekat. Čekací doba je většinou v řádech týdnů, ale může být i v řádech měsíců. Pokud jsou všechny otázky vyjasněny již na začátku vztahu chovatel x zájemce, není pak další kontakt potřeba a chovatel a zájemce se vzájemně po dobu čekání na hárání a krytí vybrané feny nekontaktují. Pak se štěňátka narodí a mnoho zájemců na email chovateli ani neodpoví. To je možná ještě ta lepší varianta. Horší variantou je, pokud zájemce svůj zájem o štěně opravdu potvrdí, ale v době odběru se již neozve nebo štěně odmítne.
Pokud chcete, aby s vámi jednal chovatel fér, musíte hrát fér hru i vy .
 

K výše uvedeným poznámkám bych doplnila ještě pár dalších ....

říkejte chovateli pravdu a nelžete
Trošku se vrátím k fér hře. Předpokládám, že pokud si vyberete určitého chovatele, od kterého si chcete vzít štěně, že mu budete důvěřovat. Proč jinak byste si vybírali právě toho konkrétního chovatele a věřili, že odchoval štěňata s řádnou péčí, pokud byste mu nedůvěřovali? A pokud tedy chovateli důvěřujete, tak proč potom lhát?
Pár příkladů ze života ...

- ano, budeme chodit na výstavy, ev. souhlasíme s uchovněním, chceme TOP štěně
Co udělá chovatel? Dá vám nejlepší štěně z vrhu, to, které se hodí do výstavních kruhů a má ty nejlepší předpoklady být přínosem pro další chov. A majitel? Za pár měsíců na slib chovateli zapomene, byť podepsal souhlas s uchovněním ve smlouvě, na úpravu srsti nepřijde a štěně nechá upravit v salonu na westíka nebo přímo ostříhat.
Svým způsobem je tímto přístupem majitele veškeré úsilí chovatele o posunutí chovu pryč. Chovatelskou snahou by mělo být, aby potomci byli lepší než rodiče. Chovatel pečlivě vybírá (nebo by měl pečlivě vybírat) chovný pár, odchová vrh a pokud byl výběr dobrý, objeví se ve vrhu perspektivní štěňata, která si chovatel samozřejmě nemůže nechat všechna doma. Z takových štěňat pak vybírá skutečně to nejlepší, pro které hledá rodinu, která by jej nejen milovala, ale zároveň byla ochotná takové štěně alespoň občas ukázat na výstavě a hlavně je uchovnit. Jedině tím totiž dostává chovatelská práce smysl. Posílit chov o další perspektivní jedince.
Takže, buďte vůči chovateli upřímní a nelžete. Pokud opravdu nechcete chodit po výstavách, víte, že nebudete mít čas ani na uchovnění psa, buďte upřímní a neslibujte nemožné.
Taková práce je totiž pro chovatele neskutečně frustrující.

- nebojte se, chceme zůstat v kontaktu a budeme posílat fotky
Tak tohle chovatel slyší od každého nového majitele. Bohužel, těch, kteří to myslí vážně a opravdu slib (a podmínku podepsanou ve smlouvě) splní, je velmi málo. V lepším případě nový majitel pošle fotku tak první dva, tři měsíce a pak ticho po pěšině, ale ve většině případů o něm chovatel už nikdy neslyší, na případné dotazy majitel již neodpovídá. Neskutečně frustrující.
Dalo by se namítnout, že by byl vhodný důkladnější výběr majitelů. Jenže ... nejen do melounu a do ženy, ale i do zájemců člověk nevidí. Než majitelé dostanou vytoužené štěně, naslibují hory doly, dokonce i černý les, ale po koupi skutek utek´.
Je zajímavé, s jakou naléhavostí se klade v poslední době důraz na výběr čestného chovatele, který zájemci říká pravdu, komunikuje, předkládá všechna vyšetření a doklady rodičů, ale už nikde se nemluví o čestnosti zájemce / nového majitele.
Přitom by stačilo poslat jednou za půl roku fotku psa a napsat pár řádků jak se má, zda byl nějaký zdravotní problém, ev. jak se vyřešil a zda jste s novým členem domácnosti spokojeni. Myslím, že chovatel by si to za důvěru, se kterou vám svěřil své milované štěně, zasloužil.
A především, měl by informace, o které by se mohl při dalším výběru chovného páru opřít. 

- jistě že přijedeme na trim, vzdálenost není problém
Opět, při předání štěněte je majitel schopen a ochoten slíbit cokoliv a dokonce snad i zaprodat duši, jen aby štěně bylo jeho. Ovšem po koupi se na sliby rychle zapomíná. Nikdy jsem nepochopila, proč si lidé koupí plemeno, u kterého je potřeba upravovat srst, ale přitom to nejsou ochotni dělat. Proč lidé nechávají stříhat bobtaily, čivavy, jorkšíry nebo například i kerny. Stejně tak asi nikdy nepochopím, proč mohou jet na trim lidé třeba 90 km, ale lidé, kteří bydlí 10 - 15 km od chovatele, to mají na trim "daleko" a čas si nenajdou.
Srst kerna je hrubá a správná úprava je pouze trimem (vytrhávání staré srsti) a to bez pomoci jakýchkoliv pomůcek, jen prsty po celém těle psa. Vzhledem k tomu, že kernů je v České republice málo a upravují je víceméně jen zkušení chovatelé a majitelé, je jasné, že málokterý salon umí kerna skutečně dobře upravit. Pokud majitel nechce vystavovat, stačí upravit psa do základních linií 3 - 4x do roka.

- my chovat nechceme (ale fenu jednou nakryjeme, aby se nám vrátily náklady na pořízení psa)
Již jsem o pár odstavců výše psala, že odchov štěňat je neskutečně nákladná záležitost. Pokud vám výsledek z odchovu vyjde do nuly, dělali jste všechno správně a byli jste celkem úspěšní. Jsou však i vrhy, kdy nevyjde vše jak má a náklady jdou vysoko nad příjem ze štěňat. Takže počítat s tím, že fenu nakryjete a ona vám "vrátí" svojí pořizovací cenu, ev. přinese lehký přivýdělek, je opravdu velmi naivní představa.

- chceme pouze TOP kvalitu a budoucího šampiona
Ač jsem před chvílí psala o nejlepším štěněti z vrhu, tak každé štěně je živý tvor, genetika je mocná a zaručit budoucího šampiona či světového vítěze prostě není možné. Pokud skutečně toužíte po šampionovi, musíte se poohlédnout po dospělém přezubeném zvířeti, kde je již vidět typ, výška, toplinie, nesení ocasu a uší, kvalita srsti a další atributy, které musí splňovat budoucí šampion.
Není nic horšího, než když je majitel ze svého psa zklamaný. Pes za své chyby nemůže a pokud chovatel dělá svou práci s nejlepším svědomím, tak ani on není na vině. Ne všechna spojení vyjdou a ne vždy se ve vrhu objeví očekávané. Ale i štěňata s odlišným zbarvením, jiným skusem nebo nestandardním ocáskem mohou být skvělými společníky a přinášet radost do života lidí.

- věřte chovateli a zapomeňte na parkovou univerzitu
Vybrali jste si toho pravého chovatele, máte doma krásné štěňátko a co se nestane ... objeví se průjem, štěněti oteče oko, vyroste mu fialový chlup na hlavě, případně vám Máňa v parku řekne, že vypadá jako úplně jiné plemeno a že jste naletěli. V dnešní době internetu není nic jednoduššího, než obejít chovatele a zveřejnit problémy se štěnětem na sociálních sítích (ideálně FB) a stěžovat si, že za všechno může chovatel. Ano, ten chovatel, kterému o problému ani neřeknete, takže nic neví a hlavně ten chovatel, který má s plemenem zkušenosti a dokázal by obratem poradit, pokud by ovšem něco věděl. Oproti tomu majitel štěněte sbírá na FB "zaručené" rady, jak štěněti pomoct a jak jste si našli špatného chovatele, protože se psovi v 10ti letech (opakuji ... v 10ti letech !!!)  začal dělat šedý zákal.
Nu, co na to říct .... než začnete poslouchat Máňu z parku nebo zveřejníte dotaz na FB, zkuste zavolat chovateli, zda nemá s nastalým problémem nějaké  zkušenosti. Možná budete překvapeni, jak rychle vám dokáže pomoct .

 

na návštěvu s rozumem
Výše jsme si řekli, že návštěva má být předem domluvená, posun času včas oznámený a děti vychované a poučené a všichni návštěvníci zdraví. Stejně tak by se na návštěvu mělo ovšem jet s rozumem. Noční můra chovatele je, když otevře branku a za ní stojí zástup Hujerů...
Protože návštěvu u kojící feny a malých sladkých štěňátek si nemohla nechat ujít i babička a dědeček a to hned z obou stran, tetička z 5tého kolene, všichni bratranci a sestřenice a dokonce musela přijet i Máňa z parku, protože jedině ta umí odhalit falešného chovatele.
Minimálně na první návštěvu je vhodné přijet v "nejmenším možném" počtu lidí a to i proto, že malá štěňata ještě nejsou naočkovaná, mají sníženou imunitu a čím víc lidí, tím větší riziko zavlečení dalších nových bakterií a možného ohrožení štěňat.  Protože ... tetička se nepochlubí, že má pásový opar, sestřenice užívá kortikoidovou mast na ruce nebo obličej, bratranec je čerstvě po spalničkách a Máňa včera řešila střevní obtíže. A přitom všichni chovají štěňátka a nechají se jimi i olizovat.
Opět, zkuste si opovědět sami, líbilo by se vám, kdyby se na vaše novorozené dítě přijel podívat zástup cizích Hujerů?

 

ctěte soukromí chovatele
Pokud jste si vybrali chovatele podle výše uvedených kritérií, máte k němu důvěru a chcete si od něj odvézt vytoužené štěně, není pak důvod "lustrovat" mu celý byt. Ano, je psáno, že by zájemce měl vidět, kde štěňata vyrůstala, jak to u chovatele vypadá, jak bydlí a žije. Na druhou stranu ... každý žije podle svých možností a představ a jinak se žije s jedním / dvěma psy, jinak se smečkou.
Navíc .. nemusí se vám u chovatele líbit, nikde totiž není psáno, že by se chovateli líbilo u vás .
Ruku na srdce, vy byste pustili do bytu / domu úplně cizího člověka, kterého znáte jen z emailů a možná jedné návštěvy a nechali byste jej lustrovat celý váš domov?
Což mě tak napadá .... mám mezi majiteli štěňátek pár skutečně skvělých lidiček, kteří se postupem času stali přáteli, ale nikdy ... NIKDY, ani u sebesympatičtějších a sebeuvědomělejších zájemců / majitelů jsem se nesetkala s tím, že by přijeli na první návštěvu, prohlédli si štěňátka a podali mi vizitku se slovy ... "zde je naše adresa, přijeďte se prosím podívat, zda je náš domov vhodný pro vaše štěně".
Zdá se vám to absurdní? Proč by mělo? Pokud zájemce lustruje domov chovatele, kde štěně strávilo cca dva měsíce života, proč by chovatel neměl právo lustrovat domov zájemce, kde pak pejsek prožije dalších 13-15 let života?
Jinými slovy .... představte si obrácenou situaci a ctěte soukromí chovatele. Možná má ohrádku v ložnici a pak opravdu není potřeba trvat na "kontrole" pelíšku.

 

Takže ... víme co je chovatel FCI, odpověděli jsme si na otázky, napsali jsme chovateli email a domluvili jsme si návštěvu. Takže nás čeká to nejdůležitější ... vybrat si NAŠE štěňátko .

O tom jak si vybrat to zaručeně NEJ štěně bylo napsáno mnoho článků a koluje ještě více historek. Skutečnost bývá většinou trošku jiná a je to opět o důvěře mezi zájemcem a chovatelem. Nikdo totiž nezná štěňata lépe, než právě chovatel. Má je denně před očima, tráví s nimi spoustu času a měl by tedy dokázat zájemci doporučit či přímo vybrat, to správné štěně "na míru". Jiné se bude hodit pro aktivní mladé lidi, kteří plánují výlety a psí sporty, jiné štěně se bude hodit pro starší pár k domku se zahrádkou a jiné může dělat společníka dítěti. Takže představy budoucího majitele by měly jít do souladu s doporučením chovatele.
Trošku jiné to je s doporučeními, kdy by měl zájemce dělat se štěňaty různé kejkle, jako třeba hlasité tleskání, otevírání deštníku, házení klíčů, odnášení štěněte do neznámého prostředí.

Zde zcela souhlasím s článkem, resp. s větou "těžko ale budeme hledat slušného chovatele, který by na podobné kejkle se svými štěňaty přistoupil".

Zcela upřímně a otevřeně říkám, že nepatřím mezi chovatele, který by na podobné testy přistoupili. Ne proto, že bych se bála, že štěňata "testy" neprojdou, ale proto, že tyto testy jsou sestaveny pro služební plemena, pro výběr jedinců vhodných pro budoucí službu a výcvik, takže jejich provádění patří do rukou zkušených kynologů, kteří ví co a jak mají dělat a proč. V "rukou" nezkušených nováčků / budoucích majitelů, mohou takové "testy", resp. kejkle nadělat víc škody než užitku a navíc nemají žádnou vypovídající schopnost.
Takže pokud toužíte po provádějí podobných "testů", najděte si chovatele, který s jejich prováděním bude souhlasit.
Na výběr toho pravého štěněte vám stačí zdravý selský rozum a otevřené srdce .

 

Co říci závěrem?

Stále platí .... jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá, aneb ... jak se budete chovat k chovateli vy, bude se chovatel chovat k vám

 

Přeji hodně radosti s novým štěňátkem