Jak jsem psala, vyjela jsem do Olomouce již ve čtvrtek večer a přespaly jsme se všema holkama kousíček od Olomouce.

Po dlouhé cestě přišla procházka vhod :-)

Na rozdíl od Prahy v Olomouci byla docela hezká sněhová pokrývka a tak si holky při venčení užívaly :-)

Kenie, jako nejstarší, se pasovala na "dozor" a dohlížela na hrátky Kamei a Sanny.

Kamei skákala jak zajíc, Sanny norovala a dokonce i "dáma" Kenie se k ní přidala :-)

Byla to moc hezká podívaná :-)

Druhý den byla první ze tří "víkendových" výstav - Olomouc.

O výstavě jsem psala víc v samostatné reportáži, tak se tady nebudu šířeji rozepisovat.

Pokud máte zájem, odkaz je zde

Kamei se na výstavě dařilo a krásně nastartovala výstavně úspěšný víkend :-)

Se Sanny se holky z výstav znají a tak jim pobyt v jedné kleci nedělal žádný problém. Místa tam měly i na odpočinek dost.

Po ukončení výstavy začalo naše "Evropské putování" :-)

Z Olomouce jsme se přesunuly do Pezinku ke slečně Kadnárové, druhý den po půlnoci jsme vyrazily směr Vídeň, Graz, Magibor až do Ljubljany. Z Blavy to je bratru cca 450 km, což se dalo jet.

Ovšem počítáno z Prahy jsem měla za sebou již 950 km.

A stejná cesta nás čekala zpět. Já měla v Pezinku auto a musela jsem se vrátit znovu do Olomouce, protože co není v hlavě, musí být v autě :-) a pak šupky hupky směr Praha.

No, dojela jsem do Prahy v pondělí ve 4 hodiny ráno a zcela na rovinu, byla jsem ráda, že mám to šílenství za sebou ....

celkem 1.900 km za třidny

Ale vrátím se zpět k sobotě. Díky GPS navigaci jsme výstaviště našli celkem bez problémů.

A protože jsme dojeli ve skvělém čase, tak jsme se mohli v klidu, míru a pohodě rozložit přímo u výstavního kruhu.

V sobotu šli kerníci na řadu jako první a tak jsme směřovali naše kroky ke kruhu kernů.

Zatím co Jana šla "ubytovat" ridgebacky do jiné haly, Mambo se ujal patronátu nad harémem :-)

Kernů je na Slovinsku málo a dva se nedostavili, tak jediným naším, resp. Mambovým konkurentem se stal italský šampion.

A protože klučičí kolegialita funguje, tak si spravedlivě "vystřídali" tituly. V sobotu získal CACIB Mambo a v neděli Ital.

Ač byl tmavý, můj typ psa to nebyl. na můj vkus byl příliš podsaditý.

Naši kerni se těšili velké pozornosti. Mamba "kerňaři" poznali a dokonce si plánovali krytí. Kenie slavila také úspěch, dokonce se paní ptala po štěňátkách.

Tak uvidíme :-)

Kernů moc nebylo, jsme skončili poměrně brzy a mohli jsme se přesunout k velkým plemenům.

Ovčáky moc nemusím, ale tihle bílí se mi vždy líbili a učarovali mi.

Byli to pohodáři, neštěkali, nechali se hladit, nevzdálili se z místa ...

Bashi s ustaraným výrazem sledoval zda stihne nastoupit do kruhu včas :-)

Už pro tenhle výraz bych mohla ridgebacky milovat. Pravdou je, že se mi líbí již z dob "Hraběte Monte Christo", kdy v jedné z hraných verzí se objevuje komisař s velkým ovladatelným psem - mohutným ridgebackem..

Jsem ráda že jsem strávila u jejich kruhu poměrně dost času a mohla se o nich dozvědět spoustu zajímavostí.

Bashi nakonec vše zvládl bez problémů na jedničku. Ale není každý den posvícení a tak se umístil na krásném druhém místě - GRATULUJEME

Jsou to úžasná zvířata, po skončení posuzování dováděli v kruhu bez jakékoliv rivality. Psi i feny dohromady, žádné vrčení, žádná pranice.

Po těch našich "mrňouscích" to byla úchvatná podívaná :-)

A po závěrečných soutěžích kde se neumístila ani Kamei ani Mambo jsme se konečně odebrali ubytovat se.

První obsadila postel Kamei :-)

Téměř ihned následovaná Kenie :-)

O holky tu šlo především a tak jsem se jim samozřejmě postarala o co největší pohodlí :-))

Sanny je neuvěřitelně neunavná .. nechápu to.

Po noci strávené v autě, dni v kleci měla nevyčerpatelné množství energie aby dováděla s Mambíčkovým synem - Action Man.

Vážně ... neuvěřitelné.

Unavila štěňátko tak, že to až Bashmu bylo divné a šel zkontrolovat, jestli ještě "funguje".

Samozřejmě že bylo vše v pořádku a za hodinu už řádili znovu.

Nicméně ta fotka vypadá jako kdyby si na té malé "svačině" chtěli pochutnat :-))

Po večerním krmení psů a naší hygieně nastal čas uložit se ke spánku, protože druhý den nás čekala nejen výstava ale i cesta domů.

Poznáte který z nich je Mambo a který Kenie ?

I tenhle miláček usnul naprosto vyřízen "péčí" Sanny :-))

Hráli si úžasně, vyřídila ho 100% ...

Výstava druhý den byla více méně stejná jako den předchozí a tak zbylo hodně času na prohlížení a focení ostatních krasavců.

Tohle plemeno se líbí mému synkovi. Kerni jsou na něj příliš silní a divocí...

Já jen tiše doufám že vyroste a zesílí dřív, než bude chtít koupit takového chlupatého krasavce :-)

Tenhle krasavec byl skutečně obdivuhodný. Vydržel dlouhé hodiny stát bez hnutí na místě a snášet poslední doúpravy.

I tohle se musí vydržet pro krásu ...

Při pohledu na to, co také může být psem jsem byla velmi ráda za rozcuchané kerny :-))

Ti dva se nedají nazvat jinak než Čuk a Gek :-)) a nebo Malej a Velkej :-))

Bylo dojemné jak ohleduplně se velký mohutný afgán choval k malé nicotné čivavě.

No a nevyfotit tuto cedulku by byl hřích :-))