Šampion šampionů

Monty převzal štafetu po Kamei

(31.01.2010)

 

Šampion šampionů. Letošní ročník byl třetí v té podobně, v jaké je přístupný všem psům šampionům. Je jedno jestli juniorům nebo dospělým, ale jen již přiznaným šampionům členských států FCI.

Protože jsme se s Katkou zúčastnily i předchozích dvou ročníků, ze kterých jsme si odnesly krásné poháry, které obdržel každý zúčastněný pes nebo fena, tak jsme se rozhodly, že se zúčastníme i letošního ročníku. U Katky to bylo jednoduché, dvou předchozích let se Šampiona šampionů zúčastňovala Fency. V loňském roce ale získala titul Junior šampion i Bíba (a to hned několikrát, ale jednou by jí pro účast stačil ), takže byla řada na ní.

U mě bylo rozhodování složitější, protože Kenie byla v době konání Šampiona těsně po odstavu štěňátek a Kamei měla přesně termín porodu..... Na a Lucka je ještě čivaví miminko, bez jakéhokoliv titulu, či spíš, bez jakékoliv výstavy . Takže .... pokud jsem chtěla mít třetí pohár (jak jsem se domnívala) do sbírky, musela jsem najít jiného "obětního beránka". Nemusela jsem se rozhlížet moc dlouho, a volba padla na bratra Kameiky, Montíka . Domluvit se s Jitkou byla záležitost chviličky a tak slovo dalo slovo a Monty byl přihlášený .

Tak jako každý rok se tato přehlídka šampionů konala v TOP hotelu v Praze. Hotel je hezký, je pěkné, že tolerují tolik psů na kobercích, ale myslím, že ČMKU by jistě mohlo najít lepší prostory. Velkou nevýhodou tohoto "výstaviště" je naprostá absence parkovacích míst. Na přilehlých parkovištích jsou zábrany, v okolních uličkách nejsou místa a tak vystavovatelům nezbývá nic jiného, než využít draze placeného parkoviště TOP hotelu.

Což mi nepřijde tak úplně fér. Vůči vystavovatelům, samozřejmě. Ač je tato soutěž, či spíše přehlídka, pro všechny psy víceméně zbytečná, tak je poměrně dost drahá, občerstvení je zajištěno pouze základní, restaurace či jiná možnost oběda v dosahu není žádná a drahé parkování je už jen ta pomyslná kapička do plného džbánu. Ani venčících ploch není dostatek. Navíc letos postával před hotelem nepříjemný pán, který nás důrazně upozorňoval, že psi do sněhu čůrat nesmí, protože by byl žlutý a to není hezké !!!  A když to přece jen některý čtyřnohý kamarád nevydržel (zkuste se domluvit se psem s plným močovým měchýřem, že to musí vydržet 50 metrů na parkoviště), tak pán hned zasažené místo posypával novým bílým sněhem......

Nu, dobře ..... možná by příští rok měli pořadatelé myslet víc na pejsky.

Aby byl Montík na přehlídku dobře připravený a dostal se na místo určení včas, dojela jsem si pro něj ráno k Jitce a vyměnila jej za Lucinku . Monty musel být ještě doupraven, za což vděčí své kadeřnici Katce .

Když tak o tom přemýšlím, tak to má Monty dobře zařízené. Má svojí soukromou kuchařku, kterou je samozřejmě Jitka, jež mu podstrojuje nejvybranější lahůdky typu lososa, makrely, masa z uruguayských býků, svíčkové ...... pak má svou dvorní kadeřnici Katku, osobní handlerku, tou jsem zase pro změnu já , svou manželku, tou je Kenie, a harém obdivovatelek, což jsou všechny moje ostatní holky a nakonec svého milovaného páníčka, Romana .

Asi bych chtěla být tak týden Montíkem .

Po naprosto nezbytné úpravě přišla řada na procvičení předvedení. V tu dobu již dorazila Jitka s Lucinkou, tak jsem místo Montíka, který je ve výstavních kruzích jako ryba ve vodě, vzala na procvičení Lucinku .

Lucka je celkem ovladatelná, což se mi líbí a zároveň překvapuje. Na výstavním vodítku se snaží a pochoduje, seč jí nožky stačí . Dělá mi radost . Cestou v kruhu samozřejmě musí vyhubovat všem větším psům (což jsou všichni ) kolem a ukázat jim, že i když není vidět, tak tady je .

Jako odměnu za vzorné chování jsme nechaly Lucinku hrát si s Bíbou ..... no, nevím .... nebylo to obráceně ???

Miloš zatím odešel vyfotit to, co bychom rádi ukázali všem, kteří se Šampiona nezúčastnili. Třeba stupně vítězů, na které si v Čechách žádný kern nikdy nestoupne .......

Nádherné poháry, které žádný kernař nebude mít nikdy doma .......

V Čechách ještě nenastala chvíle, kdy by kerni mohli bodovat v závěrečných soutěžích, nebo vyhrávat v Šampionech. Jsou rozcuchaní, protože takoví mají být, nevlají jim chlupy jako třeba jorkům nebo afgánům, protože jim prostě nemají vlát, a neoslní ani mohutností hlavy jako třeba bernardýn. Kern je prostě kern a v Čechách jeho krásu zatím nikdo neumí ocenit .

Čas postoupil a protože kerníci nastupovali téměř hned na začátku, bylo potřeba jít je načesat a připravit.

Protože někteří z nás, jmenovitě maminka Katky Jarka, není zvyklá vstávat na výstavy ještě před rozbřeskem, bylo za potřebí povoleného "dopingu" - kávy . Jarka si tedy dala kávu s mlékem a jak trefně poznamenala Jitka ......

mléko je potřeba rozbalit !!! než se dá do kávy

Pak už nastala dlouho očekávaná chvíle, zahájení výstavy a představování rozhodčích. Moderování letošního ročníku měla na starosti paní Libuše Brychtová a v odpoledních hodinách jí pomáhal i moderátor Jan Musil.

Takže byl nejvyšší čas přesunout se ke kruhu. Cestu mezi obecenstvem klestil Montík, následovaný všemi zúčastněnými kerníky, za nimi šla Gábinka s Lucinkou a průvod uzavíraly naše věrné a obětavé nosičky, známá firma J+J = Jarka a Jitka . Děkujeme

Před kruhem jsme "rozbili" kerní tábor a čekali na posuzování.

Zcela určitě jsme museli působit jako exoti. Kerni byli totiž nejpočetněji zastoupené plemeno na celém Šampionu šampionů . Když to zjistil pan rozhodčí Šimek, který měl posuzovat první kolo, neváhal a jako správný muž, který má být vždy a na vše připravený, vytáhl z tašky "výcuc" ze standardů jím posuzovaných psů - teriérů a jal se osvěžovat si paměť. Musím uznat, že ač se to na první pohled zná nevhodné, tak takový to přístup je velice profesionální a pan rozhodčí za to má můj obdiv.

A pak už se šlo na to ..... Moris, Gas, Bíba a Monty předváděli svojí krásu a dokazovali panu rozhodčímu, že tituly šampionů nemají jen tak pro nic za nic.

Pan rozhodčí to měl opravdu těžké, taky jsme chodili v kruhu několik koleček, rovinku, předváděli postoje, pak si pan rozhodčí prohlédl samostatně každého jednotlivého psa i fenu .... a ...... prvenství a titul BOB zadal ......

Montymu !!!

Jitka i Gábinka měly radost a to bylo pro mě hlavní . On se ten titul stejně nikam nepíše, je to spíš taková "legrace" soutěž, právě proto, že v odpoledkách kerníci moc šancí nemají, tak ta radost byla to krásné a milé, které zase udělalo radost mě .

Co mi ale radost rozhodně neudělalo, byly letošní ceny. Těšila jsem se na pohár do sbírky a místo toho .... dostali jsme modrou kokardu......

A protože bylo 11 hodin a odpoledky začínaly až ve 14, rozjely jsme se všichni do svých domovů, abychom uklidili psy, najedli se a mohli se znovu sejít odpoledne. Jitčina dcerka Gábinka se rozhodla, že pojede domů se mnou a pomůže mi vykoupat Lucinku.

Proč jsme chtěli rychle koupat čivavu? Protože do Lucinčiny první výstavy zbýval jen týden a já neměla doma žádný psí šampon. Proto mi své propriety půjčila Katka a já měla za úkol je vyzkoušet.

A jak se tedy koupe čivava ???? legračně

nejdřív se napustí umyvadlo vodou, protože je malinká a stačí to tak

pak se použije šampon a z čivě se udělá krásný a důkladný "rozcuch"  

to všechno se umyje, až vypadá čiva jako šicu a použije se kondicionér

nakonec se musí miminko pořádně, pečlivě a důkladně zabalit do ručníku a osušit 

no a naprostým závěrem je sušení v peřinách

Protože jsme s Gábinkou použily i fén (což se Lucce moc nelíbilo), tak jsme závěrky v pohodě stihly. Zbyl i čas na nezbytné focení. A to nejen Montíka, ale i dalších pejsků :

A pak už se znovu posuzovalo ....

Musím uznat, že ač měla Katka nové kalhoty a já novou halenku, tak k dokonalosti nám schází ....... ŠATY !!! Měly bychom s tím do příštího roku něco udělat .....

Třeba alespoň sladit oblečení s původem psa ....

Tady bych mohla začít ..... " A PAK NASTOUPILA TROJKA ..."  a bylo to tak . Nastoupili všichni psi, kteří ráno získali BOB ve třetí skupině FCI. A mezi nimi samozřejmě i Montík . Chodil moc krásně, doufám, že jsem mu to moc nekazila a nevím, jestli je dobře nebo špatně, že Montík byl jediný pes, kterého si pan rozhodčí osahal . Přiznávám, dělala jsem si plané naděje alespoň na páté místo ... ale nic, překvapení se nekonalo, kerník nepostoupil .  Ani mě to nepřekvapilo .

Teriéry vyhrála nádherná dcera Meruňky - jorkšírský teriér, na druhém místě se umístil krásný soft a třetí byl Bubáček, velmi úspěšný norvič.

Na závěr celého vyhlášení jsme již nečekali. Já jela domů kontrolovat Kamei, která měla termín porodu, ale nějak se jí rodit nechtělo, Jitka s Gábinkou museli obstarat doma kluky, a Miloš s Katkou jeli dospávat brzké vstávání .