Úspěšné Komárom

(07.-09.10.2016)

 

Když jsme se dozvěděly, že na letošním podzimním Komárom je opět možné získat speciální šampionát Maďarska, rozhodly jsme se, že sbalíme všechno co máme doma a pojedeme zkusit štěstí . Tím "my" myslím Irenu s Atym, Alenu s Jessem a mě s Isinkou, Ruby a Esme . A protože jsme to my, tak ... jak řekly, tak udělaly .

Cesta do Komárna je daleká a tak je lepší počítat s možností výměny řidiče, proto jsme se po dlouhém zvažování a poradách rozhodly jet jedním autem, bychom se v případě potřeby mohly střídat. Pro tolik lidí, psů a hlavně věcí, vč. dvou stanů, bylo potřeba vzít i další úložný prostor, takže jsme jely Aleniným autem s rakví na střeše.

Cesta byla opravdu dlouhá a "divoká". Místy pršelo a když nepršelo, foukal silný vítr. Nakonec jsme přece jen ve zdraví dojely.

Dojezd byl poměrně zajímavý - i přes přesně zadanou navigaci jsme dlouho nemohly najít naše ubytování. Až po stavění u každého stavení a porovnávání s fotkou z internetu, se nám podařilo "naší chaloupku" najít . Ač domeček krásný, na netu jak malovaný, tak co jsme z fotky nepoznaly, bylo umístění v relativně prudkém kopci. Resp. to, že je kopec za domečkem bylo patrné, ale že je vstup právě ze strany stráně a že i celý vinohrad je ve stráni, to už tak patrné nebylo. Takže vynášení věcí a každé venčení psů se, hlavně ráno a večer za tmy, stalo naší noční můrou. Ale vydržely jsme .

Protože jsme ve čtvrtek (první výstava byla v pátek) dorazily relativně brzo a protože se počasí uklidnilo, rozhodla se Irena protáhnout po dlouhé cestě Atyho a vydala se zkoumat okolí. Když nám pak vyprávěla, jak se brodila přes kameny vyschlého potoka a málem na ní spadl strom z deštěm podmáčeného svahu, zakázaly jsme jí na další nebezpečné výpravy po okolí chodit. To jsme ale ještě netušily, co jiného si místo toho Irča vymyslí.

Druhý den, aneb ... za mlhou hustou tak, že by se dala krájet ... ano ... a možná ještě dál, je někde naše výstaviště. No, cesta na výstaviště byla rozhodně "zajímavá" ...

Výstaviště v Komárně je na břehu Dunaje, takže není divu, že po ránu, zvlášť na podzim, je prostě zahaleno do studené vlezavé mlhy. Měly jsme štěstí, že sice nepršelo, ale mlha byla tedy opravdu pořádná. Kruh jsme ale i přes mlhu našly, stany jsme postavily a hned jsme tam přemístily všechny věci a hlavně psy, jejichž klece jsme zabalily do dek, aby jim nebyla zima.

Do začátku posuzování se mlha naštěstí zvedla a dokonce i vykouklo sluníčko . První den posuzovala paní rozhodčí Iris Urschitz z Rakouska. Atymu se podařilo získat CACIB za Interšampionem, takže se mu počítá na získání titulu C.I.B. Jesse bohužel ve třídě šampionů skončil na třetím místě. Ruby se podařilo získat CACIB a pak i titul BOS, Esme získala CAC a Isinka byla druhá s resCAC. Takže až na Jesseho jsme byly spokojené, protože se mládežníkům podařilo získat první CAC ze tří potřebných.

Po posuzování jsme se rozhodly užívat si ještě sluníčka na výstavišti, domů v podstatě nebylo proč spěchat. Navíc Irena si chtěla prohlídnout útroby pevnosti, takže jsme s Alenou měly dost času k poklidnému odpočinku.

Takže zatím co my jsme odpočívaly, venčily psy a pokukovaly po stáncích, Irena se vrhla do kastemat. Na tom by nebylo nic divného nebo znepokojujícího, kdyby si nezapomněla mobil a netoulala se tam dlouhé hodiny. Myslím, že jsme o ní měly víc strachu, než při čtvrtečním výletě.

Naštěstí se Irča vymotala ještě za světla a my mohly konečně odjet domů.

Druhý den nás pro změnu přivítal mrazíky a jinovatkou. Protože jsme vyjely včas, na výstaviště jsme se dostaly sice pomalu, ale v pořádku . Stany a stánky, které zde zůstaly z předešlého dne, byly zmrzlé a ojíněné. Protože jsme si zde nechaly prozřetelně postavené stany, stačilo jen vybalit klece, opět je pečlivě zabalit do dek, aby nám psi neprochladli a stany zase rychle zavřít a zadýchávat a zadýchávat .

Když se mlha zvedla, vysvitlo opět sluníčko, které všechno vysušilo a nás čekal další příjemný den.

Na posuzování jsme musely chvíli čekat a proto neposedná Irča opět vyrazila na další obhlídku pevnosti. Tentokrát dostala ale nakázáno se po hodině hlásit a hlavně ... mít s sebou zapnutý mobil .

Ještě že tu Irenu máme, bez ní bychom ani netušily, jaká zákoutí pevnost skýtá a jak krásná může být, resp. za své slávy byla.

V sobotu nás čekaly dvě výstavy, ranní mezinárodní a odpolední teriérská.

Dopoledne posuzovala paní Anikó Görbics z Maďarska. Tentokrát Atrey získal CACIB a při závěrečném klání i titul BOB, Jesse opět v šampionech třetí. Z fen se Ruby podařilo získat další CACIB a titul BOS, Esme druhý CAC a Isinka se umístila za Ruby s tituly CAC a resCACIB.

Na odpolední posuzování jsme byly velmi zvědavé, neboť z Německa přijel posuzovat pan Falk Siewert a my čekaly, jak se budou naši kerni líbit. A líbili se . Aty získal CAC, Jesse V2, Ruby a Esme si odnesly po CAC a tentokrát zabodovala Isis s tituly CAC, Klubový vítěz a BOS .

Takže ... karty byly rozdány a my netrpělivě čekaly na nedělní posuzování, neboť "rychlý" šampion Maďarska se udělovat pouze za zisk CAC ze všech tří mezinárodních výstav. Nervy tedy začínaly pracovat ....

Nedělní ráno se nijak nelišilo od pátečního a sobotního. Snad jen to, že jsme musely vstávat ještě o chvíli dřív, abychom naložily všechny věci do auta, poklidily domeček a až pak jsme se mohly vydat na výstaviště. Naštěstí mlha nebyla tak hrozná a mrazíky ustoupily, takže cesta byla klidná.

Irena využila posledního čekání na posuzování ke krátké prohlídce posledních prostor, které nestihla projít v předchozích dnech a my s Alenou zase hlídaly psy.

Z posledního rozhodčího jsem měla poněkud obavy. Přece jen, pan Juha Palosaari z Finska byl jediný rozhodčí, který dal známku VD i Sylvi i Tomáškovi. Takže, moje nervy byly opravdu napjaté k prasknutí, stejně jako žaludeční vředy.

Nicméně, všechno dopadlo relativně dobře, Atrey získal CAC a další resCACIB za Interšampionem, Jesse výbornou třetí, Ruby získala CAC, CACIB a BOS a protože v neděli byla maďarská tzv. Derby show, tj. byly zadávány tituly psům, narozeným v předchozím roce, tak Ruby získala i titul Derby vítěz fen a pak i Best Derby vítěz (feny a psy dohromady). Esme se podařilo získat další CAC a Isis CAC a resCACIB.

Pak už nebylo nač čekat, jen jsme nechaly zapsat výsledky, zažádaly o splněné šampionáty pro Atyho, Ruby a Esme a kdybych nezapomněla doklady pro Isis doma, mohla jsem přivézt šampiona Maďarska i jí, protože Isis měla již potřebný počet CAC z loňského roku. Nu, nevadí, pošleme to poštou .

Cesta domů byla naštěstí klidná, bez deště a větru. Když jsme pak u nás vybalily z auta moje a Ireniny věci, jen stěží jsme chápaly, kde to vlastně v tom autě bylo .... ???

Konec dobrý, všechno dobré,

i když mise nebyla tentokrát splněna na 100%

hlavní bylo, že jsme se ve zdraví vrátily .

A do Maďarska jsme určitě nejely naposledy