Kerni v Hradci

(30.05.2009)

 

Když jsem si Biáska nechávala doma, tak samozřejmě s plným vědomím toho, že vzhledem k jeho handicapu z něj nikdy nebude chovný pes a nikdy s ním nebudu sjíždět výstavy a sbírat tituly, tak jako se svými  holkami. Bylo mi to jedno, Biáska jsem si nechala, protože se milujeme a on je takový můj "závislák" .

Protože se ale o Biáskovi samozřejmě na výstavách bavíme, kdo sleduje jeho vývoj na webu, tak ho zná a ptá se na něj, tak jsem se nechala přemluvit a přihlásila jsem ho "z recese" na výstavu . Využila jsem krajské výstavy v Hradci, na kterou má Katka z loňska hezké vzpomínky, a při které se scházejí na pokec kernaři z okolí . Navíc se tato výstava konala tři dny po Biáskových čtvrto-měsíčních narozeninách a tak to i z hlediska věku bylo pro našeho benjamínka "ideální".

Protože jsme čekali sluníčko a pohodový den na hradeckém koupališti, tak jsem přihlásila i svojí dcerku Klárku do Juniorhandlingu. Když už legrace, tak pořádně velká .

Nakonec, ale všechno dopadlo jinak .....

Do Stříbrného kempu, kde se konala výstava, jsme s Milošem dorazili zároveň, protože na rozdíl od něj, já netušila, kde kemp je a tak jsme měli sraz už cestou - na dálnici. Za chvíli po nás dorazila i Zuzka s Chikem (Tess od Fossinky) a pak i Petra se Samem a Gasem.

Z vystavovaných kernů už chyběla jen Lucka s Abinkou (Aisha od Kerského lesa), které dorazily jako poslední.

Mimo vystavovaných, dorazili i další kerníci - Zerow od Fossinky s Alenkou a Peggy a Bessie (Deisy od Kletecké hráze a Bessie od Jihlavské skalky) s paní Brožovou.

Zerow se měl původně také vystavovat, ale pořadatelé mu ztratili přihlášku a tak na něj zbyla jen pozice pozorovatele .

V příjemném hovoru jsme odolávali nepřízni počasí a snažili jsme se udržet naše poklady v co možná největšímu suchu.

Nejlíp na tom byl Biásek. Pokud nebyl pod bundou u Klárky nebo Katky, tak se ho ujala "adoptivní matka" (pouze pro tento den) paní Alenka od Zerowa .

Před začátkem posuzování jsme museli udělat Biáskovi "snídani v trávě" . Vůbec mu to nevadilo a mlíčko chutnalo - jako vždy .

Posuzování začalo se zpožděním, pořadatelé čekali, zda náhodou nepřestane pršet .... Náhodou nepřestalo pršet a tak chtíc nechtíc muselo se posuzovat za deště. Naštěstí když mrak uviděl, že se Biásek připravuje do výstavního kruhu, tak na chvíli zavřel kohoutky s deštěm a kerni se mohli odvystavovat za relativního sucha .

Nejprve tedy skutečně nastupoval Biásek. Všichni, kteří mě původně "hecovali" ať ho pro legraci přihlásím, do poslední chvíle nevěřili, že do kruhu s ním půjdu já a ne moje dcerka Klárka. Jenže Klárka ještě výstavy moc nezná a navíc Biásek je moje miminko, tak jsem s ním nastoupila osobně .

čtyřměsíční černý ruský teriér a čtyřměsíční Biásek

Jakmile jsem s ním vešla do kruhu, tak všichni kolem lehli smíchy . Před námi totiž nastupovali černí ruští teriéři a Biásek v porovnání s nimi vypadal jako mraveneček. Smál se i na rozhodčí Polehňa, který prohlásil ".... já pořád čekám, kdy nastoupíte se psem a vy máte cosi na konci vodítka ....". Inu, původní záměr vyšel, legrace byla .....

Biásek byl zhodnocen jako VELMI NADĚJNÝ 1 s posudkem :

"oko tmavé, skus nůžkový, mladý psíček pěkné hlavy i ucha, dobrý krk i hřbet, dobré úhlení, pohyb úměrný věku"

takže .... ač všichni víme jak na tom Biásek je a i když je výrazně menší, než by kerníci jeho věku měli být, tak měl (nebo spíš já jsem měla) dnes víc štěstí než rozumu a má posudek, který by mu leckterý dorostenec mohl závidět .

Za námi nastoupil do třídy mladých Sam, který s přehledem získal vítěze třídy mladých.

V otevřené třídě se po dlouhé době ukázal Chico. Bohužel nebyl ve výstavní srsti a úpravě a tak si odnesl známku velmi dobrý. Škoda, stačilo se srstí víc a včas zapracovat a mohlo to být výrazně lepší.

Ve třídě vítězů se předvedl Gas, který si stejně jako Sam odnesl titul vítěz třídy a navíc i Krajský vítěz.

Ve fenách ve třídě mladých byla "silná konkurence", nastupovala Bíba a Abi. Aby se to nepletlo, protože obě jsou přejmenované, tak Bíba s Katkou a Abinka s paní Luckou. Bíba s Katkou měla výhodu, protože výstavy a výstavní kruhy zná. Abinka byla na své první výstavě, stejně tak jako její panička Lucka. A tak ač, dle pana rozhodčího, je Abi vyspělejší a více se mu líbila, tak vzhledem k předvedení zadal vítěze třídy mladých Bíbě s Katkou.

Poslední a jedinou dospělou fenou byla ve třídě vítězů Fency, která si s klidem sobě rovným odnesla vítěze třídy i Krajského vítěze.

A tím posuzování kernů skončilo a začalo znovu pršet .

Protože původně avizovaný začátek předkola Juniorhandlingu měl být v 10 hodin a pořadatelé ho neustále posouvali na pozdější a pozdější hodinu, nemohli jsme odjet a museli jsme zůstat celý den v úkrytu našich slunečníků - díky Miloši, divím se, že ti ještě neupadla ruka .

Naštěstí v závěrečném kruhu probíhala ukázka agility, tak alespoň bylo na co se dívat. A musím přiznat, že se mi výkony menších psů líbily mnohem více, než zbrklé skoky příliš nadšených borderek.

Původně měla jít Klárka do handlingu s Biáskem, ale vzhledem k počasí jsme vyměnily psa a šla s Fency. Obě se změnou neměly problém. Paní rozhodčí byla navíc velmi milá, děti upozorňovala na chyby, vysvětlovala jim, co by měly dělat lépe a jinak. Krajské výstavy, kde není spěch a napjatá atmosféra jsou na učení dětí i psů to nejlepší co může být. Klárka je zase o zkušenosti bohatší a má představu, co do příště zlepšit a na čem zapracovat. Umístily se s Fency na druhém místě a byly obě spokojené.

 

Pak jsem ještě nahlásila Klárku do aktuálně vyhlášené přehlídky Dítě a pes. To už byla opravdu jen taková legrace, takže jsme Biáskovi nechali svetřík i pláštěnku, aby mu nebyla zima a protože se mu nechtělo chodit, tak ho Klárka nesla . Když legrace, tak pořádná . Zde se pořadí nevyhlašovalo, odměnu dostával každý dvou i čtyřnohý účastník .

A tak si ten nejmenší kerník z celého dnešního dne odnesl tu největší výslužku .

Já už jsem čekání na přehlídku Nejkrásnějšího štěněte vzdala, protože stále pršelo a já jsem se bálo o Biáska i o Klárku a vyrazily jsme domů. Na výstavě zůstala ještě Katka s Milošem a Petra, které čekali na krásný pohárek za Krajského vítěze.

Na konci deštivého odpoledne se skutečně dočkali a pohárek získali. Lepší umístění v závěrečných soutěžích se jim nepodařilo. Škoda, do FCI skupiny III. nastupovalo jen šest teriérů, ale pana rozhodčího kerníci neoslovili....

Petra se Samem a Gasem pak hned pospíchali domů, protože vyráželi na dlouhou cestu do slovinské Hrušice, kde se Gas měl pokusit o dokončení Slovinského šampiona. Dle zpráv z dnešního dne (neděle 31.5.09) se mise zdařila a Gas může nastupovat do třídy šampionů. Do Hrušice měla jet i Kamei, ale bohužel začala hárat, takže jsme výstavu musely oželet ...

Ač je mi líto psů, kteří se ženou za hárající fenou a dělají na výstavě psí kusy, tak je mi líto i majitelů háravých fen, kteří netuší, kdy jejich poklad začne zrovna hárat a peníze za zaplacenou výstavu jim nikdo nevrátí. Najít na výstavách spravedlnost ale nejde.

Miloš s Katkou a holkami se vydali ještě na návštěvu, ze které si přivezli výbornou výslužku. Bohužel ... než si stihli doma udělat kafíčko, aby jim dortíky lépe chutnaly, tak Bíba usoudila, že za Vítěze mladých dostala malou odměnu a odměnila se sama .....

doufám, že Milošovi, Katce a Jarce to kafíčko nezhořklo v puse

Všechno bylo hezké, jen počasí nám bohužel nevyšlo  ....