Sobotní hatrick
(13.06.09)
Na víkend 13.-14.06. byla naplánována národní výstava psů v Klatovech, kam se vrátila po dlouhých 11ti letech. Proč o pořádání výstav Klatovy přišly, to nevím. Pokud někdo historii klatovských výstav znáte, budu ráda za info.
Na stejný víkend byla ovšem naplánována i mezinárodní výstava v rakouském Klagenfurtu.
Jak to
ovšem udělat, abych mohla na každé z výstav předvést
jednu ze svých holek a přitom se nemuset naklonovat, to mi bylo dlouho záhadou. Váhala jsem
mezi oběma výstavami, až mé rozhodování pomohla
vyřešit Petra s Gasem a Samem, která se rozhodla pro
Rakousko a slíbila, že mi vezme Kenie s sebou
. Takže jsem mohla v
klidu přihlásit Kamei do Klatov
.
Asi by nebyl problém požádat o předvedení Kamei v Klatovech Jitku nebo Katku a jet s Kenie Klagenfurt, ale Klatovy jsem chtěla jet osobně, protože jsem zde měla "sraz" se svým "Béčkem" - Bateiou, která šla prvně na výstavu do třídy štěňat a Bélosem.
Takže výstavy byly zaplaceny, přihlášky rozeslány a čekalo se na den "D". Cíl byl jasný, s Kenie získat, pokud to půjde, třetího vzácného CACA na rakouského šampiona a s Kamei CAC ze třídy šampionů na českého Granda.
Nastal
předvečer dne "velkého klání". S Petrou jsme byly
domluveny, že jí přivezu Kenie o půlnoci, kdy s
tatínkem, Gasem a Samem vyráželi směr Klagenfurt. S
Jitkou jsem zase měla domluveno, že v 5,30 se pro mě
staví a pojedeme s Kamei a Montym směr Klatovy
. Moc času jsem na
vyspání neměla, ale jela jsem tentokrát s Jitkou a to
(zcela vyjímečně
) jako spolujezdec. Takže
... kdo by počítal chybějící minuty spánku
![]()
![]()
.
O
půlnoci jsem předala Petře mého milovaného Kenýska,
udělila poslední potřebné rady k předvádění a
popřála všem úspěšné pořízení a hlavně, šťastný
návrat
. Byla jsem jako na trní
a tak jsem stejně nemohla usnout. Nicméně do osidel
spánku jsem stejně upadla, ale ne na dlouho, protože
ve 4 mě probudila přes zavřené dveře Sumo, které
bylo smutno a chtěla si hrát
. Po chvilce hraní a
opětovného uspávání byl tak akorát čas na ranní
sprchu pro mé dokonalé probuzení, a pro přípravu
občerstvení na výstavu. Akorát jsem připravila
Kamei, vynesla vše potřebné před dům a Jitka s
Montym už u nás zastavovali
. Lépe jsme se domluvit
nemohly
. V klidu a pohodě jsme
všechny klece, přepravky, stoly, židličky a stany
naskládaly do velkého Jitčiného kufru a vyrazily
jsme.
Jitka je výborná řidička a tak jsme za necelé dvě hodinky zastavily před hlavní branou klatovského Zimního stadionu. Shodou okolností a díky nepatrnému bloudění nás Miloš před branou dojel a tak nebyl problém s vynesením všech, naprosto nezbytných věcí, na stadion.
Kerni
byli umístěni do haly Zimního stadionu. Na
přilehlých dvou atletických stadionech byla umístěna
větší plemena. Ráno jsme jim záviděli, protože na
zimáku byla skutečně zima, ale odpoledne, když se do
závěrečného kruhu dostavili od sluníčka spálení
vystavovatelé z venku, byli jsme rádi, že jsme
byli uvnitř
.
Hala byla hezky upravená, kruhy menší, ale pro malá plemena dostatečné, celé pokryté kobercem. Musím uznat, že se organizátoři skutečně snažili, aby národní výstava měla skutečně atmosféru a noblesu. Kruhy byly hezky označené, vyzdobené květinami, ve všech byly pevné stoly pro posuzování i zapisovatelky a co nás překvapilo nejvíce, byla počítačová technika pro zápis posudků. Zapisovatelkám to určitě ušetřilo prsty při zapisování, škoda jen, že tiskárny nestíhaly takové množství tisku a tak se v některých kruzích tvořily fronty na posudky. To ale byly drobné "porodní bolesti" výstavy, jinak se mi výstava opravdu líbila.
Co by
ještě stálo za zlepšení, byly toalety, které bohužel
skutečně odpovídaly Zimnímu stadionu :-(. Jak
vypadaly toalety mužů nevím, ty jsem kontrolovat
nebyla
, ale toalety pro ženy
byly skutečně .... hrozné. Většina kabinek nešla
zavřít, ve valné většině nebyla ani futra, takže
dveře visely na jakýchsi rádoby pantech a kolem dveří byl
"průduch" ven .... Nu, budou-li se v Klatovech na
stadionu výstavy každoročně opakovat, doporučila
bych skutečně zaměřit pozornost organizátorů i na
lepší kvalitu a hygienu toalet.
Ale abych se vrátila k výstavě jako takové ....
Jako vždy jsme tedy dojeli hned po otevření bran a šli si hledat místo ke kruhu. Na zimáku bylo místa zatím ještě dost a tak jsme neměli problém umístit se k mantinelu "na led", hned ke kruhu.
Jen co
jsme rozložili všechny naše nezbytnosti, tak
dorazila Bateia i se svojí smečkou - paničkou a
pánem
. Protože jsem Bateiu
doupravovala již v týdnu před výstavou, tak žádný
zásah do své srsti nepotřebovala
. Co ale nepotřebovala na
srsti, to jí bylo potřeba v kruhu. Protože je Baty
pravá dcera své matky
(tomu, kdo zná Kamei
nemusím říkat více
), tak vysvětlování
správného výstavního chování bylo poměrně náročné
.
Ale jedná se o její první výstavu a navíc ve třídě štěňat, tak je na trénink a nácvik ještě spousta času.
Pak už
byl čas na přípravu našich krasavic a krasavce,
protože kerni šli hned na začátku. Do nervozity,
která s přibývajícím časem stoupala, dorazil i Bélos se
svojí rodinou
. Bélose jsem od jeho
odchodu z našeho domova neviděla a tak shledání bylo
opravdu bouřlivé
. Času před posuzováním
ale bylo málo a tak jsme proměnu Bélose v kerna
nechali na dobu po posuzování kerníků.
Jako
první nastupoval Morris a s přehledem si odnesl
další titul CAJC. Atilla se do třídy otevřené
nedostavil a tak hned po Morrisovi nastupoval Monty
s Mambem. Montymu dnešní výstava skutečně sedla,
energie měl na rozdávání, krásně stál i chodil a tak
si odnesl svůj třetí poslední potřebný CAC na titul
Grandšampion ČR
a zároveň i titul
Národní vítěz.
Skupinu fen otevírala ve třídě štěňat Bateia. Ranní nácvik pomohl, panu rozhodčímu se líbila a získala tak krásný posudek a známku Velmi nadějná 1.
Do třídy mladých nastoupila Katka s Bibinou a i ony byly úspěšné a získaly další krásný CAJC.
Třída otevřená byla zastoupena jen jednou fenou - Alexou paní Kubíčkové a ta si dnes odnesla titul CAC.
A opět v
šampionkách byla "konkurence". Sešla se zde Kamei,
Vanessa a Lilli Jany Kadnárové ze Slovenska. I Kamei
zabodovala a získala CAC a po "souboji" s Alexou i
titul Národní vítěz
.
Dál
následoval "boj" o titul Nejlepší mladý, kam
nastoupil Morris s Bibinou. Po celkem dlouhém váhání
se pan rozhodčí dnes přiklonil k Morrisovi. Inu, tak
to u hezkých zvířat chodí, jednou titul získá ten,
jindy zase ten druhý. Katka titul Nejlepší mladý s
Bíbou už několikrát v Čechách získala a pro Morrise
to byl první český úspěch
.
Takže o
závěrečný titul BOB nastoupil Morris, Monty a Kamei.
I zde nás pan rozhodčí nechal chodit poměrně dlouho
a stále váhal. Bohužel Kamei dlouhé chození
nevyhovuje, zato Monty překypoval energií a zaslouženě
vyhrál
.
Po
velkém úspěchu obou sparklinčat byl konečně čas na
Bélose
. Chudák netušil, co ho
čeká, a tak měl z kontaktu se mnou velkou radost.
Poté, co jsme ho s Katkou postavily na stůl a
projely mu srst hřebenem, změnil názor a jal se
poměrně důrazně protestovat
. Nic mu to nebylo
platné, Katčiny nacvičené profesionální hmaty ho
dokonale odzbrojily a mohla jsem ho v klidu
vytrimovat
. Už je z něj zase
pořádný kerní kluk
.
Čas opět
postoupil, nachýlilo se k poledni. Ti co nemuseli
čekat na závěrečné soutěže se už rozjeli domů a tak
jsme, my zbylí, vydali na oběd. Šli jsme tentokrát
ve složení Jitka, já, Miloš, Katka a celá rodina
Bélose
. V příjemné zahrádce
nedaleko výstaviště čas hezky utíkal. Jídlo bylo
chutné, moučníky syté a počasí větrné
. A v té příjemné
odpolední siestě si (nejen) člověk připadal jako
někde na sluncem zalité dovolené .......
S
postupujícím časem narůstala má nervozita, tak asi
dopadla Petra se smečkou v rakouském Klagenfurtu.
Naštěstí k dobrému obědu přišla i dobrá zpráva ....
Sam získal svého prvního rakouského CAJC, Gas CACA a
res.CACIB, Birkie paní Pfeiferové CACA a CACIB a
Kenie, světe div se, svůj krásný třetí CACA a další
CACIB
. Má radost neznala mezí
.
Moc
tímto děkuji Petře, za perfektní handling Kenie a
gratuluji Birkiemu a paní Martě Pfeiferové k
dokončení rakouského šampiona. Birkie je první český
kern, kterému se podařilo získat oba rakouské
šampionáty - mladých i dospělých
. A první cairn-PES,
který má rakouského šampiona. První fenou je Kamei
. GRATULUJI !!!
Leč postupující čas nás opět vrátil do reality a my s Jitkou jsme se musely se všemi rozloučit a vrátit se na závěrečné soutěže. Nezůstaly jsme ale osamoceny, brzy se k nám připojila Petra s Morrisem.
Závěrečné soutěže začínaly tanečním vystoupením pětice dívek. O proti jiným výstavám to byla celkem příjemná změna.
Pak bylo
pořadí víceméně stejné, jako na ostatních výstavách.
Páry nastupovaly po Juniorhandlingu a tak jsme
se vydali s Kamei a Montym znovu dobít stupně vítězů
.
Bylo přihlášených 15 párů, takže konkurence byla poměrně značná. Posuzoval nás pan rozhodčí Milan Krinke.
Po
kolečku v závěrečném kruhu jsme postoupili do užšího
výběru
, za což jsem byla velmi
ráda. Kamei a Monty jsou si skutečně až neuvěřitelně
podobní a tak ještě jednou děkuji Jitce, souhlasila
s přihlášením Montyho i do této soutěže
.
Takže
jsme postoupili, ale na stupně vítězů jsme se už
neumístili. Nevadí, i tak jsem byla spokojená.
Jednou ten úspěch určitě přijde
.
Dál nastupovaly jednotlivé skupiny FCI a to tentokrát rozdělené na vítěze mladých a na vítěze BOB. I to byla příjemná změna, protože se v závěrečném kruhu netísnila nepřehledná směsice všech možných plemen, ale soutěžili spolu vždy jen zástupci jednotlivých skupin.
Morris nastoupil do mladých III. skupiny FCI, ale bohužel neumístil se.
Po něm nastupoval do BOB III. skupiny FCI i Monty, ale ač jsme se snažili jak jsme mohli, tak ani on se neumístil. Pravda, na toto už jsme bohužel zvyklí, protože kerni v závěrečkách prostě moc šancí nemají. Nejsou tak atraktivní jako třeba shi-zu nebo westi či jorkové.
Takže
dál jsme s Jitkou už na nic nečekaly, jen jsme
"povinně" vyfotily naše miláčky a vydaly se na cestu
k domovu
![]()
Kamei ....................... Monty
Pokud
mohu mluvit a psát za sebe, tak jsem byla spokojena
... Monty dodělal Grand šampiona ČR, Kamei získala
první CAC na Granda (konečně ....
) , Kenie má třetího CACA na
rakouského šampiona a v párech Monty+Kamei
postoupili do užšího výběru
. To že se neumístili,
nevadí. Důležité je, že jsou "konkurence schopní" a
že se líbí
.
Kuk .....kam razíme příště ???
































































