Zimní HTG
(27.12.2016)
Letošní vánoční svátky vycházely časově úplně
"hloupě". Štědrý den i Silvestr na víkend, takže
všechny dny, kdy jsme mohli uspořádat HTG sraz
vyšly na pracovní dny. Ale nebyli bychom to my,
kdybychom se stejně nesešli
.
Demokratickým hlasováním jsme se shodli na úterý
27.12. Zařídili jsme si dovolené a kdo mohl a
chtěl, přijel
.
Protože je nás už dost a psů ještě víc, není
jednoduché najít místo, kde by nás nadšeně
přivítali i s naší psí squadrou. Nicméně, i
místo jsme našli, hospůdku v blízkosti Věry a
Petra. Ale ... asi aby bylo prověřeno naše
odhodlání sejít se, člověk míní, pán Bůh mění.
Den před srazem jsme se dozvěděli, že z důvodu
nemoci není pronájem restaurace možný. Nu,
hledat 26.12. volné místo není zrovna jednoduchá
záležitost, ale když je chuť sejít se velká, tak
všechno jde
.
Když jsme se nakonec rozpočítali, zjistili jsme,
že se vejdeme do domečku k Ireně. A jak řekli,
tak udělali, Irča nám poskytla zázemí, za což
moc a moc děkujeme
.
I když nebyl sníh (naštěstí), tak jsme pojali
setkání skutečně vánočně. Už při příjezdu nás
přivítal stromeček plný dárků
.
Proč tam jsou, jsme se dozvěděli až později.
Druhý ustrojený stromeček s dalšími dárky na nás čekal uvnitř. Za sebe musím říct, že se mi Ireny stromeček moc líbil, mám staré ozdoby ráda a navíc ... v jednoduchosti je krása. Byl opravdu krásný a hlavně působil velmi útulně.
Jídlo jsme si navezli vlastní, to už máme za
roky srazů "vychytané" a předem se smlouváme,
kdo co přiveze, abychom měli "vše" a nic
nechybělo. Myslím, že ani tentokrát jsme hlady
opravdu netrpěli - měli jsme vařené uzené s
okurkami, chlebíčky, obložené místy, kuřecí
aspik, vepřovku, domácí chleby, výborný štrúdl z
domácího těsta, škvarky s opečenou cibulkou,
zeleninu, ovoce a samozřejmě nechybělo ani
vánoční cukroví
.
A zatím co my jsme jedli, hodovali a povídali si, psi se zatím buď mazlili ....
.... nebo si užívali her a volnosti venku.
Ale aby to nevypadalo, že jsme nedělali nic jiného, než jen jedli a cpali se. Původní plán byl jiný, ale se změnou místa jsme museli lehce změnit i plánovaný program, někteří totiž přijeli bez psů a jiní byli zase lehce zdravotně indisponováni a navíc počasí moc procházce nepřálo.
Jako první indoorová zábava bylo připraveno
hádání přísloví (díky Věro, máš to u nás
).
Všichni dostali papír se 17ti piktogramy a
obrázky a úkolem bylo poznat a napsat alespoň
pět přísloví.
Jenže poté, co někteří "soukromničili" a psali
jedno přísloví za druhým, ač se dušovali, že
piktogramy neznají, a jiní zase zkoušeli
opisovat, byla hranice zvýšena na minimálně 10
správně poznaných přísloví
.
Musím všechny pochválit, protože hranici 10ti
zvládli všichni, i když Irena nejdřív
prohlašovala, že nepozná ani jedno
.
A jaká byla odměna? Nu ... právě dárečky na
stromečku
.
Když už jsme byli "donuceni" jít pro dárky ven,
trochu jsme si provětrali hlavy, umravnili
rozjívená psiska a protáhli si ztuhlé nohy. Ale
zima byla vlezlá, vítr studený, tak jsme se zase
rychle šli schovat do tepla.
Při povídání a pojídání dobrot v útulném domácím
prostředí u Ireny čas pokročil a tak pomalu, ale
jistě nastával čas dalších dárečků
.
Čtení jmenovek a rozdávání se tentokrát ujala
Věra (protože seděla hned vedle stromečku, tak
byla delegována
).
Někteří nedočkavci rozbalovali dárečky hned a
tak zjistili, že jedním z dárků je i kerní
pexeso. A co by to bylo za pořádné pexeso, kdyby
ty kerní hlavičky a postavičky byly popsané
jménem, že?
Takže druhým hádacím úkolem bylo poznat co
nejvíc kernů
.
Netvrdím, že všechny hlavičky je jednoduché
poznat, na druhou stranu, většina z přítomných
všechny pexesové kerníky zná, resp. minimálně
jednou je viděla, navíc některé obličejíky jsou
tak "typické", že jsem si myslela, že není možné
je splést.... no ... opak byl pravdou
.
Kerní poznávačka dávala lidem zabrat a kdo
neuhádl, dostal jí za "domácí úkol"
.
Pak už opravdu nezbývalo nic jiného, než pochytat si správné psy, pomoct Ireně s úklidem a spokojení a příjemně unavení se rozjet do svých domovů.
Takže závěrem ?
Snad jen přání,
abychom i ten další rok 2017
zvládali s úsměvem